Rhagium mordax - kousavec hlodavý

1. 1. 2009 vytvořil Filip Trnka

Rhagium mordax (DeGeer, 1775) - kousavec hlodavý

Syn.: Cerambyx mordax (DeGeer) Gmelin, 1790, Megarhagium mordax (DeGeer), Rhagium linnei Laicharting, 1784; Rhagium vulgare Samouelle, 1819; Leptura mordax DeGeer, 1775

Čeleď: Cerambycidae - tesaříkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Velikost 13-22 mm, hnědo-šedé barvy. Hlava s krátkými tykadly, štít s výrustky. Na krovkách dvě přerušované žluté pasky. Druh není moc variabilní, vzácně jsou pásky propojené nebo nejsou vůbec.

 

Možná záměna: Nejspíše s kousavcem páskovaným (Rhagium sycophanta) nebo kousavcem korovým (Rhagium inquisitor). Mají rozdílné zbarvení. Také ekologie je rozdílná - Rhagium inquisitor je spíše na jehličnanech. Dají se rozeznat pohledem.

 

Rozšíření: Eurosibiřský druh, hojně v celé Evropě, mimo Sardinii, Korsiku a Portugalsko. V ČR se jedná o druh rozšířený hojně po celém území, někde až velmi hojně. V nížinách i ve vysokých horách.

 

Biologie a ekologie: Druh s denní aktivitou. Dospělci od května do srpna. Často na živných rostlinách a květech rostlin. Preferují zejména květy jeřábů (Sorbus), kalin (Viburnum), bezu (Sambucus) a různých miříkovitých (Apiaceae). Samičky kladou vajíčka převážně do listnatých stromů, jak čerstvě pokácených, tak i rozkládajících se kmenů. Mezi živné rostliny patří buk (Fagus), olše (Alnus), javor (Acer), habr (Carpinus), dub (Quercus) a další listnáče, vzácněji také jedle (Abies) a smrk (Picea). Larvy žijí mezi dřevem a kůrou, vývoj je dvouletý. Larvy se kuklí a ještě na podzim se líhnou imaga, která přezimují a prokousávají se příští jaro.