Psylla alni (Linnaeus, 1758) – mera olšová

Čeleď: Psyllidae – merovití

Status: běžný druh

Popis: Naše největší mera, délka těla je 4,8–5,8 mm. Hlava je poměrně široká s velkýma očima a dlouhými tykadly. Zadeček je zašpičatělý, u samic zakončen kladélkem, u samců klíšťkovitými útvary. Zbarvení těla je zelené se žlutavými skvrnami, u starších jedinců pak zelenohnědé. Obě pohlaví mají průhledná křídla s řídkými tmavými žilkami. Křídla jsou v klidu střechovitě složená. Nohy jsou žlutozelené. Larvy se podobají zploštělým dospělcům bez křídel, mají tmavé skvrny na těle a bílé voskové extrakty.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími zelenými druhy mer (v ČR 135 druhů), od nich se liší mimo morfologických znaků (např. tmavými žilkami), také živnou rostlinou a větší velikostí.

Rozšíření: Palearktický druh – široce rozšířena v mírném pásu Evropy (včetně Britských ostrovů) a Střední Asii.

V ČR hojný druh po celém území, od nížin do podhůří.

Biologie a ekologie: Mera olšová obývá olšiny, lužní lesy, břehové porosty a křoviny. Žije na listech různých druhů olší (Alnus). Dospělci se vyskytují od konce května do října a stejně jako larvy, sají na listech. Při vyrušení prudce odskakují. Larvy jsou pohyblivé a vytvářejí na svém těle bílé voskové chomáče, které je chrání před predátory. Nejčastěji je najdeme v úžlabí spodní strany listů. Larvy se vyskytují zejména na mladých listech od května do konce června. Přezimují vajíčka, které klade samice do pupenů.

Literatura:

Hudec K. [et al.] (2007): Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

Vondráček K. (1957): Mery – Psylloidea. Fauna ČSR, Svazek 9. Nakladatelství ČSAV, Praha, 430 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!