Pseudolysimachion spicatum - rozrazil klasnatý

25. 3. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Pseudolysimachion spicatum (L.) Opiz – rozrazil klasnatý

Syn.: Veronica spicata L.; V. hybrida L.

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

Status: LC

 

Popis: Bylina s vícehlavým oddenkem; lodyha jednoduchá nebo v horní části větvená, do 50 cm vysoká, téměř vždy od báze hustě chlupatá rovnovážně odstálými chlupy, žláznaté chlupy roztroušené po celé délce lodyhy. Listy našedle zelené, nelesklé; čepel mělce tupě zubatá, roztroušeně až hustě chlupatá. Květenstvím je hrozen, na bázi krátce přetrhovaný, výše hustý, klasovitě stažený, zašpičatělý, do 20 cm dlouhý, na lodyze obvykle po 1–3. Květy bez zápachu; kalich na vnější straně hustě chlupatý; koruna nejčastěji tmavě fialově modrá, nezřetelně dvoupyská. Tobolky široce vejcovité až kulovité, hustě chlupaté.

 

Možná záměna: Rozrazil vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum) má olysalou až lysou lodyhou ve spodní části, kališní cípy pouze se žláznatými chlupy, dvoupyskou korunou, s horním cípem za květu nápadně nazpět ohnutým, květy aromatické. U nás pouze pěstovaný rozrazil šedivý (Ps. incanum) je nápadně běloplstnatý, žláznaté chlupy u něj nalezneme pouze na tobolkách.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším euroasijským areálem, který se táhne od sv. Španělska po jižní část Uralu, dále na východ zasahuje na Sibiř po tok Jeniseje a pohoří Altaj.

 

V České republice roste v nižších polohách českého i moravského termofytika s přesahem do teplejších středních poloh. Hojný je v sz. a stř. Čechách, na jižní Moravě, naopak třeba ve východních Čechách roste vzácně i v nížinách.

 

Ekologie: Rozrazil klasnatý roste na výslunných stepních až skalnatých svazích, křovinatých stráních a v lemech listnatých lesů. Je výrazně světlomilný, roste na půdách s různou reakcí, obvykle však vysýchavých až suchých. Roste v širokém spektru společenstev, např. v panonské skalní vegetaci sv. Bromo pannonici-Festucion pallentis či v acidofilních suchých trávnících sv. Koelerio-Phleion phleoidis.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.

 

Ochrana a ohrožení: Rozrazil klasnatý je nejhojnějším zástupcem této skupiny, není veden mezi zvláště chráněnými druhy, přesto je zejména kvůli své výrazné vazbě na termofytikum veden v Červeném seznamu v nízké kategorii ohrožení, mezi druhy málo dotčenými (LC).

 

Taxonomická poznámka: Rozlišování samostatného rodu Pseudolysimachion není v současnosti v evropských květenách obecně akceptováno, přesto je v rámci české květeny tento rod opodstatněný a habitem velmi vyhraněný vůči rodu Veronica, kam byl opětovně včleněn. V českém názvosloví se kromě názvu rozrazil můžeme setkat také s pojmenováním čestec.

 

 

Literatura:

 

Albach D. (2008): Further arguments for the rejection of paraphyletic taxa: Veronica subgen. Pseudolysimachium (Plantaginaceae). – Taxon, 57(1): 1–6.

 

Trávníček B. (2000): Pseudolysimachion (Koch) Opiz In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 398–412.