Prunus mahaleb subsp. simonkaii - mahalebka obecná Simonkaiova

25. 11. 2008 vytvořil Filip Trnka

Prunus mahaleb subsp. simonkaii Pénez - mahalebka obecná Simonkaiova

Syn.: Padellus mahaleb (L.) Vassilcz. subsp. simonkaii (Pénzes) Soják, Cerasus mahaleb (L.) Mill. subsp. simonkaii (Pénzes) Terpósimonkaii Pénzes

Čeleď: Rosaceae - růžovité

Status: C3

 

Popis: Mahalebky jsou nízké (do 10 m), opadavé keře nebo výjimečně stromky. Žlutošedé až nazelenalé letorosty jsou tenké, plstnaté i lysé, převislé a vonné. Zimní pupeny jsou jemně pýřité, vejčité, světlezelené. Opadavé listy vyrůstají na žláznatých, 1-2 cm dlouhých, řapících, jsou kožovité, dlouhé 3-8 cm, široce vejčité až obvejčité, tupé nebo krátce zašpičatělé, na matně zeleném rubu jsou v mládí slabě pýřité. Líc je hladký, tmavozelený. Okraj je vroubkovaně pilovitý až pilovitě zubatý. Bílé květy se objevují během dubna až května zároveň s rašícími listy. Korunních i kališních lístků je po pěti kusech, tyčinek je mnoho. Květy jsou uloženy v chocholičnatých hroznech, které mají naspodu malé, lupenité listeny. Po oplození se vytvářejí trpké, černé, vejcovité až kulovité peckovice. Dřevo je těžké, špatně štípatelné a tvrdé s červeným jádrem. Borka je ze začátku hladká, hnědá až černá, později podélně rozpukaná. Celá dřevina voní silně kumarinem.

 

Možná záměna: U nás se vyskytuje ještě subspecie mahalebka obecná pravá (Prunus mahaleb subsp. mahaleb). Na rozdíl od P. mahaleb subsp. simonkaii má chlupaté letorosty i řapíky. Za její původní areál se považují střední Čechy, jež jsou nejzápadnějším místem přirozeného výskytu.

 

Rozšíření: Evropa, Malá Asie, Kavkaz, Pákistán a severozápadní Afrika.

 

Na jižní Moravě se jedná o původní druh, kdežto v Čechách se považuje za zplanělý a nepůvodní. Týká se to zejména Prahy a okolí.

 

Ekologie: Tato peckovice osídlila kamenité, vysychavé, výslunné svahy na krajích lesů a kolem cest. Velmi dobře snáší znečištěné ovzduší. Na Moravě ji můžeme potkat třeba na Pavlovských vrších. Není choulostivá na mráz, snese i teploty do -29°C. Snese i kyselé podloží, ale dává přednost zásaditým půdám, hlavně vápenatým.

 

Význam: Dřevo se dříve používalo nejen k výrobě holí a troubelí, ale také k výrobě dýmek. Vysazuje se do parků a zahrad a to zejména kvůli velkému množství květů. Z trpkých plodů se mohou vyrábět likéry. Pěstuje se také často jako podnož pro višně a třešně.