Potentilla norvegica L. – mochna norská

Čeleď: Rosaceae – růžovité  

Status: běžný druh

Popis: Mochna norská je jednoletá či vytrvalá bylina dorůstající obvykle do 30 cm výšky. Lodyha vyrůstá ze středu listové růžice, je přímá či vystoupavá, odstále chlupatá a po celé své délce olistěná. Listy jsou trojčetné (výjimečně s koncovým lístkem hluboce členěným a tak zdánlivě zpeřené) s lístky klínovitě eliptickými nebo obvejčitými, zpravidla 10–50 mm dlouhými a 10–30 mm širokými. Lístky jsou po obou stranách matně zelené, pokryté rovnými šikmo odstávajícími chlupy a na okraji lemované několika páry nepříliš hlubokých zubů. Květenství bývá 10–30květé, květy jsou podepřeny přisedlými trojčetnými či jednoduchými listeny. Květy jsou stopkaté, pětičetné, mají 7–11 mm v průměru. Korunní lístky jsou žluté a poněkud kratší než odstále chlupatý kalich. Plodem jsou nažky.

Možná záměna: Mochny (Potentilla spp.) patří mezi obtížněji poznatelné skupiny rostlin, částečně i proto, že se často mezi sebou kříží a ustálení kříženci jsou následně nezřídka popisováni jako nové druhy. Mochnu norskou lze zaměnit s mochnou nízkou (Potentilla supina), která se liší listy tvořenými 5 až 15 lístky a jednotlivými květy. Přímé a odstále chlupaté lodyhy tvoří rovněž mochna přímá (Potentilla recta), jež se však odlišuje dlanitě 5 až 7četnými listy a nápadně většími (2 až 3×) květy. Trojčetné listy může z našich mochen běžně tvořit i mochna anglická (Potentilla anglica), jež je však nápadně plazivého vzrůstu a má některé z květů 4četné a některé 5četné.

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá převážnou část Evropy s výjimkou její nejjižnější části, Kavkaz, Sibiř, Mandžusko a Japonsko. Vyskytuje se též v Severní Americe.

Druh se v ČR vyskytuje rovnoměrně roztroušen téměř po celém území, s těžištěm výskytu ve středních polohách. V podstatné části případů se však jedná o sekundární výskyty. Na přirozených stanovištích se druh hojněji objevuje v rybničních oblastech jižních Čech, Českomoravské vrchoviny a na Dokesku.

Ekologie: Mochna norská roste na dnech letněných rybníků či při jejich okrajích a na březích vodních toků. Druhotně však bývá zavlékána i na rozličná stanoviště ruderálního charakteru. Výjimečně se může dokonce vyskytovat i jako polní plevel. V převážné většině případů se jedná o živinami bohatá stanoviště. Kvete od června do září. Jedná se o hemikryptofyt přezimující prostřednictvím obnovovacích pupenů při půdním povrchu, nebo přečkává nepříznivá období ve formě semen (terofyt).

Literatura:

Soják J. (1995): Potentilla L. – In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 283–314.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!