Pomatinus substriatus - nohatec

31. 12. 2025 vytvořil Filip Trnka

Pomatinus substriatus (P.W.J. Müller, 1806) – nohatec

Čeleď: Dryopidae – nohatcovití
Status: CR
Popis: Velikost těla 4,2–5,5 mm, zbarvení světle hnědém končetiny tmavé až světle oranžové. Celé tělo pokryto hustým krátkým ochlupením. Zadní část krovek mírně zašpičatělá. Dospělci jsou schopni letu.
Možná záměna: Nezaměnitelný druh.
Rozšíření: Západopalearktický druh rozšířený především v jižní a střední Evropě. Na sever zasahuje do Anglie, Belgie, Nizozemska, Švédska a Litvy. Od západu ve Španělsku a v severní Africe. Na východ do Malé a Střední Asie.
V ČR severní Čechy (Luční potok), silná populace ve východních Čechách (Orlice) a jediný nález na Moravě (Znojemsko, PP Čekal).
Biologie a ekologie: Dospělci se vyskytují od dubna do října a obývají přirozené, zachovalé úseky středních až velkých říčních toků. Žijí pod vodní hladinou na ponořených kořenech a větvích nebo ve štěrku přímo v korytech řek, vzácně i v říčních tůních. Imaga nejsou schopna plavat, pohybují se pomocí silných drápků, jimiž se přichycují k substrátu a lezou po dřevě či po dně. Husté ochlupení kolem těla jim umožňuje obalit se vzduchovou blankou (plastron), která slouží k dýchání. Samičky kladou vajíčka do mrtvého dřeva pod vodou, larvy se živí rozkládajícím se rostlinným materiálem stejně jako dospělci. Kuklení probíhá v půdě v blízkosti vody.
Ohrožení a ochrana: Druh není chráněný zákonem, v červeném seznamu ČR v kategorii „kriticky ohrožený“. Historicky i recentně je ohrožen destrukcí přirozených vodních toků, jejich regulacemi a stavebními úpravami. Nevhodné je odstraňování mrtvého dřeva v rámci údržby toků. Na lokalitách, kde se druh vyskytuje je nutné ponechávat staré stromy na březích řek a ležící mrtvé dřevo ve vodních tocích.
Literatura:
Boukal D.S., Boukal M., Fikáček M., Hájek J., Klečka J., Skalický S., Šťastný J. & Trávníček D. (2007): Katalog vodních brouků České republiky (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hyrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae). Klapalekiana 43: (Suppl.) 1–289.
Boukal D.S., Fikáček M., Hájek J., Konvička O., Křivan V., Sejkora R., Skalický S., Straka M., Sychra J. & Trávníček D. (2012): Nové a zajímavé nálezy vodních brouků z České republiky (Coleoptera: Sphaeriusidae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrophilidae, Georissidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae). Klapalekiana 48: 1–21. 
Greń C., Lubecki K. & Ruta R. (2025): Saproxylic water beetles of Poland. Rocznik Muzeum Górnośląskiego w Bytomiu. Przyroda 31: 1–41.
Jäch M.A., Kodada J., Brojer M., Shepard W.D., Čiampor F. Jr. (2016): Coleoptera: Elmidae and Protelmidae. World Catalogue of Insects. Volume 14. Brill, Leiden.

Čeleď: Dryopidae – nohatcovití

Status: CR

 

Popis: Velikost těla 4,2–5,5 mm, zbarvení světle hnědém končetiny tmavé až světle oranžové. Celé tělo pokryto hustým krátkým ochlupením. Zadní část krovek mírně zašpičatělá. Dospělci jsou schopni letu.

 

Možná záměna: Nezaměnitelný druh.

 

Rozšíření: Západopalearktický druh rozšířený především v jižní a střední Evropě. Na sever zasahuje do Anglie, Belgie, Nizozemska, Švédska a Litvy. Od západu ve Španělsku a v severní Africe. Na východ do Malé a Střední Asie.

 

V ČR severní Čechy (Luční potok), silná populace ve východních Čechách (Orlice) a jediný nález na Moravě (Znojemsko, PP Čekal).

 

Biologie a ekologie: Dospělci se vyskytují od dubna do října a obývají přirozené, zachovalé úseky středních až velkých říčních toků. Žijí pod vodní hladinou na ponořených kořenech a větvích nebo ve štěrku přímo v korytech řek, vzácně i v říčních tůních. Imaga nejsou schopna plavat, pohybují se pomocí silných drápků, jimiž se přichycují k substrátu a lezou po dřevě či po dně. Husté ochlupení kolem těla jim umožňuje obalit se vzduchovou blankou (plastron), která slouží k dýchání. Samičky kladou vajíčka do mrtvého dřeva pod vodou, larvy se živí rozkládajícím se rostlinným materiálem stejně jako dospělci. Kuklení probíhá v půdě v blízkosti vody.

 

Ohrožení a ochrana: Druh není chráněný zákonem, v červeném seznamu ČR v kategorii „kriticky ohrožený“. Historicky i recentně je ohrožen destrukcí přirozených vodních toků, jejich regulacemi a stavebními úpravami. Nevhodné je odstraňování mrtvého dřeva v rámci údržby toků. Na lokalitách, kde se druh vyskytuje je nutné ponechávat staré stromy na březích řek a ležící mrtvé dřevo ve vodních tocích.

 

   

 

Literatura:

 

Boukal D.S., Boukal M., Fikáček M., Hájek J., Klečka J., Skalický S., Šťastný J. & Trávníček D. (2007): Katalog vodních brouků České republiky (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hyrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae). Klapalekiana 43: (Suppl.) 1–289.

 

Boukal D.S., Fikáček M., Hájek J., Konvička O., Křivan V., Sejkora R., Skalický S., Straka M., Sychra J. & Trávníček D. (2012): Nové a zajímavé nálezy vodních brouků z České republiky (Coleoptera: Sphaeriusidae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrophilidae, Georissidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae). Klapalekiana 48: 1–21. 

 

Greń C., Lubecki K. & Ruta R. (2025): Saproxylic water beetles of Poland. Rocznik Muzeum Górnośląskiego w Bytomiu. Przyroda 31: 1–41.

 

Hůrka K. (2005): Brouci České a Slovenské republiky. Beetles of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín.

 

Jäch M.A., Kodada J., Brojer M., Shepard W.D., Čiampor F. Jr. (2016): Coleoptera: Elmidae and Protelmidae. World Catalogue of Insects. Volume 14. Brill, Leiden.