Polygala major Jacq. – vítod větší
Syn: Polygala neglecta Kern., Polygala moldavica Kotov
Čeleď: Polygalaceae – vítodovité
Status: C3

Popis: Vytrvalé, 10–45 cm vysoké byliny s tuhým vřetenovitým kořenem a větším počtem vystoupavých až přímých, obvykle nevětvených, na bázi dřevnatějících lodyh. Listy jsou obvejčité až čárkovitě kopinaté, na konci zašpičatělé, na okraji nezřetelně podvinuté, oboustranně roztroušeně chlupaté či téměř lysé. Listeny jsou kopinaté, časně opadavé. Květenství jsou hroznovitá, zpočátku kompaktní, později nápadně protažená, tvořená větším počtem růžových či vzácně bělavých nebo modrých květů. Kališní lístky jsou čárkovitě kopinaté, na okrajích blanité a jemně brvité, kališní křídla jsou eliptická až obvejčitá, růžová. Koruna je na bázi srostlá, korunní trubka je obvykle delší než křídla. Semeník vyrůstá na krátké stopečce (gynoforu). Plodem je obvejčitá tobolka, která ukrývá hustě štětinatá, elipsovitá semena s vyvinutým masíčkem.

Možná záměna: Nezaměnitelný druh květeny ČR. Občas se lze setkat se záměnou za vítod chocholatý (Polygala comosa), který má užší listeny, kratší kališní křídla a téměř přisedlé semeníky.

Rozšíření: Panonsko-mediteránní druh, který je rozšířen od Itálie, Rakouska a ČR na západě po východní pobřeží Černého moře a Zakavkazí na východě. Severní hranice areálu prochází Moravou, jižním Slovenskem a Ukrajinou.

Českou republikou prochází severozápadní hranice areálu výskytu tohoto druhu. Vyskytuje se pouze v teplejších oblastech jižní a jihovýchodní Moravy, od Bílých Karpat po moravské podhůří Českomoravské vrchoviny. Na sever druh zasahuje do Hustopečské pahorkatiny, přibližně k Brnu a Bučovicím. Několik lokalit leží ještě na západním podhůří Chřibů.

Ekologie: Teplomilný luční druh, který roste na slunných travnatých svazích, v xerotermních trávnících či v lesních lemech svazu Geranion sanguinei. Vyhovují mu vysýchavé, hlubší půdy se zásaditou reakcí. Je diagnostickým druhem společenstev druhově bohatých panonských trávníků asociace Polygalo majoris-Brachypodietum pinnati.

Jedná se o myrmekofilní druh, jehož semena jsou opatřena tzv. masíčkem – útvarem, který láká mravence. Ti pak semena roznášejí po okolí.

Hemikryptofyt, který kvete od května do července.

Ohrožení a ochrana: Vítod větší je v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR veden v kategorii C3 (ohrožený druh), především kvůli svému meznímu výskytu na našem území. Většina jeho populací je poměrně bohatá a druhu u nás, snad kromě sukcese na některých lokalitách, nehrozí větší nebezpečí.

Literatura:

Kirschner J. (1997): Polygala L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 242–252.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!