Pogonognathellus – olověnky

Čeleď: Tomoceridae – olověnkovití

Status: běžné druhy

Popis: Délka těla 3–6 mm a patří tak mezi naše největší chvostoskoky. Tělo je protáhlé, válcovité, žlutohnědé, pokryté stříbřitými šupinkami, které dodávají tělu stříbřitý až olověný lesk (odtud české jméno). Šupinky se však lehce stírají a u straších jedinců můžou téměř chybět. Mezi články jsou dlouhé odstávající chloupky. Na hlavě jsou dlouhá tykadla, která mají typicky výrazně prodloužený třetí článek, který se ke konci zužuje. Tykadla jsou delší než tělo a v klidu často bývají bičovitě zkroucená. U báze tykadel jsou tmavá očka. Nohy jsou poměrně krátké, šedohnědé. Na spodní části čtvrtého zadečkového článku je skákající vidlička, která jim po vymrštění umožňuje dlouhé skoky.

Možná záměna: V ČR jsou známi dva druhy olověnek rodu Pogonognathellus, olověnka dlouhorohá (P. longicornis) a olověnka žlutavá (P. flavescens). Oba druhy jsou si podobné a liší se mj. tím, že olověnka žlutavá má kratší tykadla, kratší než tělo. Na první pohled jsou podobné i další olověnky rodu Tomocerus, které mají kratší tykadla, která se ke konci nezužují a často mají duhově lesklé šupinky.

Rozšíření: Holearktiucké druhy, široce rozšířené v mírném a boreálním pásu Evropy, Asia a Ameriky.

V ČR dva druhy, oba hojné po celém území.

Biologie a ekologie: Tyto olověnky žijí v různých typech lesních biotopů, v listnatých smíšených i jehličnatých lesích. Žijí na zemi, mezi listovým opadem, v mechu, pod a na mrtvém dřevě, na pařezech a pod kameny, zejména na vlhčích místech s dostatkem dřevní hmoty. Živí se různými organickými zbytky rostlinného a houbového původu. Při vyrušení odskakují. Stejně jako ostatní chvostoskoci jsou důležitou kořistí pro mnoho dravých bezobratlých (např. pavoukovců).

Literatura:

Janssens F. : Checklist of the Collembola of the World, online at www.collembola.org

Kratochvíl J. eds., Klíč zvířeny ČSSR III. ČSAV, Praha, pp. 133–140.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!