Platycnemis pennipes - šidélko brvonohé

11. 12. 2015 vytvořil Adam Bednařík

Platycnemis pennipes (Pallas, 1771) – šidélko brvonohé

Čeleď: Platycnemidae 

Status: běžný druh

 

Popis: Důležitým určovacím znakem šidélka brvonohého jsou nápadně rozšířené a světlé holeně, které jsou navíc výrazně obrvené. Hlava je poměrně široká a krátká se dvěma světlými pruhy mezi očima. Hruď je pruhovaná výrazněji v porovnání s ostatními šidélky z důvodu zdvojení antehumerálních pruhů (barevných pruhů na hrudi). Tělo samců je světle modře zbarvené, zatímco samice jsou spíše okrové až žlutohnědé. Dalším rozdílem mezi samcem a samicí je barva plamek na křídlech, přičemž u samců je hnědá a u samic žlutohnědá. Jedinci obou pohlaví mají na zadečku podélné černé skvrny.

 

Možná záměna: Ostatní modře zbarvená šidélka čeledi Coenagrionidae jsou obvykle sytějšího zbarvení a s nerozšířenými holeněmi, které jsou také zpravidla tmavší. Po prohlédnutí nápadně rozšířených a světlých holení je tak šidélko brvonohé, jako jediný zástupce čeledi Platycnemidae na našem území, nezaměnitelné.

 

Rozšíření: Vyskytuje se v podstatné části Evropy a západní Asie. V Evropě chybí na severu Velké Británie, Skandinávie a Irsku.

 

V ČR je šidélko brvonohé hojné po celém území s výjimkou horských oblastí (nad 700 m n. m.) 

 

Biologie a ekologie: S šidélkem brvonohým se můžeme setkat u břehů jak pomalu tekoucích vod různé velikosti, tak rybníků. Za nejvýznamnější biotop jsou považovány spodní úseky řek. Obvykle poletují v blízkosti břehu, kde také často usedají na příbřežní vegetaci. Dospělí jedinci se v přírodě vyskytují od května až do konce září či začátku října. Nejvíce aktivní jsou v odpoledních hodinách. Po kopulaci kladou samičky za asistence samce vajíčka do rostlinného materiálu ve vodě. Mezi příbřežní ponořenou vegetaci se pak vyvíjejí larvy. Ty jsou většinou od larev ostatních druhů šidélek dobře odlišitelné podle nitkovitě protažených zadečkových lamel.

 

  


Literatura:

 

Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O., Hanel L. & kol. (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. ČSOP Vlašim. 678 pp. 

 

Waldhauser M & Černý M (2014): Vážky ČR: Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. ČSOP Vlašim. 184 pp.