Plantago arenaria - jitrocel písečný

23. 2. 2019 vytvořil Václav Dvořák

Plantago arenaria Waldst. et Kit. – jitrocel písečný

Syn.: Psyllium arenaria (W. et K.) Mirbel; Plantago psyllium L.

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

Status: EN

 

Popis: Bylina se žláznatě chlupatou, obvykle 10–40 cm vysokou lodyhou. Listy čárkovité až čárkovitě kopinaté, na vrcholu (tupě) špičaté, roztroušeně až hustě chlupaté s vtroušenými chlupy žláznatými. Květenstvím jsou vejcovitě elipsoidní až kulovité, mnohokvěté klasy; stopky klasů vstřícné, zejména v úžlabí listů, zpravidla stejně dlouhé jako listy; dolní listeny klasu se širokým kýlem a zaokrouhlenou bází, převyšují květy. Tyčinky až 2krát delší než koruna. Semena lesklá, tmavohnědá.

 

Možná záměna: S ostatními původními druhy habituelně nezaměnitelný. Velmi podobný je však jitrocel blešníkový (Plantago afra), který má listeny stejné velikosti, nepřevyšující květy a zároveň je celý hustě žláznatě chlupatý.

 

Rozšíření: Euroasijský druh rozšířený od západní Evropy po Střední Asii. Roste rovněž v sv. Africe. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky, Austrálie a z některých části Asie jako je Indie a Dálný východ.

 

V České republice se vyskytuje ve dvou oddělených arelách, jednak ve střední a východní části Polabí, méně často na Dokesku a poté na jižní Moravě. Ostatní výskyty porůznu republiky jsou považovány za druhotné. Druh je vázán na nížiny až pahorkatiny.

 

Ekologie: Druh se typicky vyskytuje na polopřirozených písečných stanovištích s nízkým vegetačním krytem. Roste na písčinách, v pískovnách, na okrajích písečných cest a druhotně s oblibou podél železnic a na železničních nádražích. Je součástí několika typů vegetace vyvíjející se na píscích jako jednoletá ruderální vegetace narušovaných štěrků a písčin sv. Salsolion ruthenicae.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od června do září.

 

Ochrana a ohrožení: Jitrocel písečný není řazen mezi zvláště chráněné druhy, ale v Červeném seznamu je veden jako druh ohrožený (EN), což odráží jeho izolovaný výskyt a také negativní trend úbytku lokalit, který pravděpodobně nastal jako důsledek zarůstání a zalesňování rozsáhlých ploch písčin.

 

Poznámka: V minulosti byl tento taxon vyčleňován do samostatného rodu Psyllium, česky chmelík. Roztomilý český název odkazoval na vizuální podobnost květenství s hlávkami chmelu. Obecně se Chmelíkem označovaly i jiné byliny jako černohlávek obecný (Prunella vulgaris).

 

Psyllium je v lidové západní medicíně používáno po staletí jako účinné laxativum (projímadlo). Používají se zejména semena namočená ve vodě, která nabývají želatinoidní konzistence a díky vysokému obsahu vody zvyšují objem stolice a usnadňují její průchod tenkým střevem. Rostlina se užívá též jako demulgens při úplavici a jiných střevních potížích.

 

 

Literatura:

 

Chrtek J. sen. (2000): Psyllium Mill. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 546–548.

 

Kaplan Z., Koutecký P., Danihelka J., Šumberová K., Ducháček M., Štěpánková J., Ekrt L., Grulich V., Řepka R., Kubát K., Mráz P., Wild J. & Brůna J. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 6. – Preslia 90: 235–346.