Plantago altissima - jitrocel nejvyšší

30. 1. 2015 vytvořil Václav Dvořák

Plantago altissima L. – jitrocel nejvyšší
Syn.: Plantago schottii R. et Sch., P. irrigua Fischer ex Rchb., P. crassipes Borbás

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Status: A1

 

Popis: Vytrvalá bylina s výrazně prodlouženým, plazivým oddenkem. Listy v přízemní růžici, vzpřímené, kopinaté, dlouze zašpičatělé, celokrajné, olysalé až lysé. Stvoly vystoupavé až přímé, vysoké až 100 cm, pod květenstvím hustě chlupaté, 5-9hranné. Klasy husté, válcovité, až 12 cm dlouhé.

 

Možná záměna: Habituelně podobný je běžně rozšířený jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), který má 5hranné stvoly v extrémních případech vysoké až 70 cm a krátké oddenky.

 

Rozšíření: Celkový areál zaujímá střední Evropu a Balkánský poloostrov. Vyskytuje se rovněž na Krétě.

V České republice byl vždy vzácným druhem, který se vyskytoval pouze na Moravě na několika lokalitách, z nichž byl často jen literárně doložen. Byl znám z okolí Břeclavi, Brna a obce Blatec na Hané. V současnosti je považován za vyhynulý druh české květeny.

 

Ekologie: Roste na vlhkých až bažinatých loukách, snáší i slabě zasolené substráty. Obvykle je součástí kontinentálních lučních společenstev sv. Cnidion venosi, méně často roste ve společenstvech sv. Molinion.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od května do začátku července.

 

Ochrana a ohrožení: Jitrocel nejvyšší je v současnosti vyhynulým druhem české květeny. Příčiny vymizení lze jen těžko stanovit, s velkou pravděpodobností se negativně na výskytu podepsala přímá destrukce dnes rovněž vzácného biotopu kontinentálních zaplavovaných luk.

 

 

Literatura:


Chrtek J. sen. (2000): Plantago L. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 530-545.