Pinus rotundata Link - borovice blatka  

Syn.: Pinus mugo Turra subsp. rotundata (Link) Janchen et Neumayer, Pinus hartenbergiensis Liebich, Pinus uliginosa Neumann, Pinus montanauliginosa (Neumann) O. Schwarz, Pinus uncinata Mill. ex Mirbel, Pinus mugo subsp. uncinata (Antoine) Domin, borovice bažinná Mill.  

Čeleď: Pinaceae - borovicovité

Status: C3

Popis: Blatka patří mezi stálezelené jehličnaté stromy, vysoké okolo 20 m. Rezavě zbarvené pupeny jsou úzce vejčité s tupou špičkou, produkují pryskyřici. Jehlice jsou ve svazečcích po dvou, jsou velké 3 - 5 (- 8) cm a velice tuhé, na okraji jemně pilovité, sytě zelené bez ojínění, na bázi jsou šedavé šupiny .  Jehlice přiléhají k větvím. Samičí šištice jsou fialové a po oplození samčími, oranžovými, až 1 cm velkými, šišticemi s přívěskem vyrůstají v asymetrické, vejčité, odstáté šišky. Semínka jsou blanitá. Blanka je cca 12 mm dlouhá, šedožlutá, černě lemovaná. Kmen je přímý. Borka je šedočerná, rozpraskaná, šupinatá. Neodlupuje se v tenkých a hladkých šupinách jako např. Pinus sylvestris. Ačkoliv je Pinus rotundata schopna se křížit s borovicí lesní (Pinus sylvestris), vytváří pouze hybridy s omezenou produkcí semen a se špatnou klíčivostí. Tento hybrid se nazývá Pinus x digenea.  

Možná záměna: Od ostatních druhů borovic se liší nejen svým biotopem (výjimkou je borovice kleč (Pinus mugo)), ale také tím, že klíčící rostliny mají 7 děloh. Šišky mají pouze jednu osu souměrnosti, jsou na bázi zploštělé a vyklenuté do strany a kmen je jen jeden. Kleč má naopak často více kmenů, šišky mají několik os souměrnosti. Tyto jasné znaky zanikají u kříženců. Borovice blatka se kříží s klečí (Pinus mugo) za vzniku hybrida Pinus x pseudopumilio. Jedná se o jedince podobné kleči ale se šiškami blatky. Hybridi rostou na vrchovištích a vznikají už od boreálu.  

Rozšíření: Roste na vrchovištích střední Evropy: jižní Polsko, Bavorsko, Rakousko.

U nás se s ní setkáme v západních a jižních Čechách (zejména Krušné hory a Šumava) a v Jeseníkách (Rejvíz) a na Českomoravské vrchovině (např. NPR Dářko).  S tímto druhem borovice se setkáme do max. výšky 980 m n. m. Území ČR osídlila blatka už během pleistocénu, kdy se vyčlenila jako samostatný druh.  

Ekologie: Setkáme se u ní s mykorrhizou, ekto- i endo-. Blatky rostou v suprakolinním a submontánním, výjimečně montánním, stupni na přechodných rašeliništích (tzv. blata).  Velmi vzácně na okrajích vrchovišť.  Blata jsou rozlehlé slatinné až rašelinné mokřady v jižních Čechách s řídkými porosty borovic, které ale nemají lesnické využití. Blata jsou odvozena od slova bláto, které v místním nářečí znamená rašelina.

Význam: Dříve se těžilo dřevo, které je velmi tvrdé a odolné vůči vlhku.  

Ochrana a ohrožení: Borovice bažinná je ohrožena zejména těžbou rašeliny, kdy po vytěžení již není obnovena původní populace, ale je, ve většině případů, nahrazena borovicí lesní (Pinus sylvestris).

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.