Phyteuma nigrum F.W. Schmidt – zvonečník černý
Syn.: Phyteuma ovatum F.W. Schmidt
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Status: LC
Popis: Bylina vysoká 20–50 cm. Přízemní listy řapíkaté se srdčitou čepelí; dolní lodyžní listy rovněž řapíkaté, s čepelí podlouhle vejčitou až kopinatou, k bázi se zužující. Nejvrchnější listy krátce řapíkaté až přisedlé. Květenstvím je vejcovitý až válcovitý klas, za plodu se prodlužující. Koruna červenofialová, vzácněji modrá (či bledě modrá).
Možná záměna: Připadá v úvahu se zvonečníkem klasnatým (Phyteuma spicatum), který má listy hrubě pilovité nikoli nepravidelně vroubkované a květní klas je zbarven bíle až nažloutle.
Rozšíření: Středoevropský endemit s nevelkým areálem zahrnujícím oblast od Belgie po Českou republiku. Výskyt je koncentrován především do oblasti Českoněmecké vysočiny. Výskyt v Pobaltí a Fennoskandii je považován za nepůvodní.
Českou republikou prochází východní hranice celkového areálu. Druh se vyskytuje pouze v S, SZ, J a JZ Čechách a v údolí střední Otavy a Vltavy. Výskyty mimo tyto oblasti jsou považované za nepůvodní a často přechodného charakteru. Je vázán na polohy mezofytika a orefytika.
Ekologie: Typický luční druh vázaný na společenstva horských trojštětových luk sv. Polygono bistortae-Trisetion flavescentis méně častěji ve společenstvech bezkolencových luk sv. Molinion.
Vytrvalý hemikryptofyt s optimem kvetení od května do začátku července.
Ohrožení a ochrana: Zvonečník černý není veden mezi zvláště chráněnými druhy. V Červeném a černém seznamu je řazen mezi málo dotčené taxony. V jádrových oblastech Šumavy či Krušných hor se vyskytuje velmi hojně, ve Šluknovském výběžku naopak extrémně vzácně.
Literatura:
Alm T. et al. (2000): Krigsspredte arter i Sør-Varanger, Finnmark: vadderot Phyteuma spicatum og svartvadderot P. nigrum. – Blyttia, 58: 46–54.
Kovanda M. (2000): Phyteuma L. In: Slavík B., Chrtek J., jun. & Štěpánková R. (eds): Květena České republiky 6, Academia, Praha, 720–726.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!