Pholcus phalangoides (Fuesslin, 1775)  - třesavka velká

Čeleď: Pholcidae - třesavkovití

Status: běžný druh

Popis: Nápadný pavouk s bizardním vzhledem. Velikost až 12 mm (hlh. 3 mm). Hlavohruď je kulovitá, vpředu s vystouplým očním hrbolkem - na kterém jsou oči uspořádány po třech na obou stranách a dvě uprostřed. Ve středu hlavohrudi je jednolitá tmavá skvrnka. Sternum je jednobarevné šedavé. Zadeček je protáhlý, u samic, které čekají kokon je zadeček oválný. Na svrchní straně zadečku bývají tmavší skvrnky, zejména u samců. Celkové zbarvení je šedavé, béžové. Nohy jsou nápadně dlouhé a tak pavouk připomíná sekáče. Na kloubech noh jsou tmavší skvrnky.

Možná záměna: Záměna je možná s podobnou třesavkou sekáčovitou (Pholcus opilionoides), o té ji poměrně snadno odlišíme, jednak podle velikosti (t.velká je nápadně větší) a také podle skvrnky na hlavohrudi - zatímco třesavka velká ji má jednolitou, třesavka sekáčovitá ji má rozdělenou na několik menších. Třesavka sekáčovitá žije u nás i ve volné přírodě (lomy, suťové lesy), kdežto třesavka velká jen synantropně.

Rozšíření: Kosmopolitní - téměř po celém světě.

V ČR běžný synantropní druh.

Biologie a ekologie: Třesavka velká žije u nás jen v budovách, sklepích a vytápěných místnostech a sklenících. Často ji nalezneme v koupelnách a zvláště na záchodech, díky tomu si vysloužila lidový název  "hajzlpavouk". Uvádí se, že vyhledává místa kde neklesá teplota pod 9°C. V teplejších oblastech, např. v jižní Evropě, žije běžně ve volné přírodě. Tká si řídké, nepravidelné síťky nejčastěji v rozích místností u stropu. Můžeme se s ní setkat po celý rok, k páření dochází od května. Samice poté naklade okolo 30 vajíček, které řídce obalí pavučinovými vlákny a zejména lepivým sekretem do malé kuličky, tento "kokon" nosí samice v chelicerách, po vylíhnutí se malé třesavky drží nějaký čas v blízkosti matky, poté se osamostatní.

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.