Phaonia angelicae - slunilka

8. 11. 2026 vytvořil Ondřej Machač

Phaonia angelicae (Scopoli, 1763) – slunilka

Čeleď: Muscidae – mouchovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 9–11 mm. Tělo je žlutohnědé. Oči jsou červené. Samice mají oči menší a oddálené, u samců se téměř dotýkají. Tykadla jsou krátká, černá s pýřitými štětinami. Na hrudi jsou podélné tmavší pásky a skvrny a řady štětin. Štítek a kyvadélka jsou žlutavá. Zadeček je vejčitý. Nohy jsou červenohnědé, holeň je s výraznými trny. Křídla jsou velká, na kořeni výrazně zažloutlá. Larvy jsou bělavé, vřetenovité, v zadní části uťaté.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími slunilkami rodu Phaonia (v ČR 54 druhů). K druhovému určení je potřeba porovnat morfologické znaky, jako jsou řady brv na hrudi, holeních, zbarvení atd. Slunilka P. angelicae má výrazně zažloutlé kořeny křídel.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířený v mírném pásu Evropy a Asie.

 

V ČR hojný druh roztroušeně po celém území, od nížin až do hor.

 

Biologie a ekologie: Tato slunilka obývá různé biotopy, jako okraje lesů, lesních cest, lesní světliny a mýtiny, mokřadní louky, břehové porosty potoků apod. Dospělci se vyskytují od května do září. čas to je najdeme na miříkovitých rostlinách (Apiaceae) podél lesních cest. Někdy také usedají na čerstvý trus. Larvy jsou dravé a žijí ve vlhkém listovém opadu, mechu a stařině.

 

 

Literatura:

 

Gregor F., Rozkošný R., Barták M. & Kubík Š. (2005): Muscidae. In Barták M. & Kubík Š. (eds): Diptera of Podyjí National Park and its environs. Česká zemědělská univerzita, Praha, pp. 378-389.

 

Gregor F., Rozkošný R., Barták M. & Vaňhara J. (2002): The Muscidae (Diptera) of Central Europe. Folia Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, Biologia 107: 1-280.