Pedicularis sylvatica - všivec ladní

29. 7. 2013 vytvořil Václav Dvořák

Pedicularis sylvatica L. – všivec ladní

Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité

Status: C2, §2

 

Popis: Drobná rostlina s hlavní lodyhou přímou, lysou, vysokou 5-20 cm. Listy řapíkaté, řapík zploštělý; čepel peřenosečná, lysá; úkrojky hrubě zubaté. Květenstvím je volný hrozen zabírající i ½ délky lodyhy. Kalich za květu nápadně nafouklý, nepravidelně 5cípý; koruna červenofialová až růžová; dolní korunní pysk je kratší než horní. Tobolky ostře špičaté.

 

Možná záměna: Podobný je především všivec bahenní (Pedicularis palustris), který bývá mnohem statnější, vysoký až 60 cm, kalich má zřetelně dvoupyský, dolní korunní pysk má stejně dlouhý jako horní a zároveň je pysk brvitý, nikoli lysý.

 

Rozšíření: Evropský druh s těžištěm rozšíření v západní Evropě, severní části Iberského poloostrova a jižní části Skandinávie. Druh s výrazným (sub)atlantským areálem, který již ve střední Evropě dosahuje hranice svého areálu. Adventivně je znám i z východního pobřeží Severní Ameriky.

 

V minulosti hojný druh středních a podhorských poloh, který se dnes vyskytuje vzácně až roztroušeně v mezofytiku a oreofytiku s výjimkou sudetských pohoří, kde je vzácný. Frekvence výskytu klesá směrem k jihovýchodu. Zcela chybí v nejteplejších oblastech severozápadních Čech a jižní Moravy.

 

Ekologie: Všivec ladní roste na vlhkých až zamokřených, rašelinných loukách, na pastvinách a vřesovištích. Je výrazně světlomilný, konkurenčně slabý a citlivý na nedostatek půdní vlhkosti.

 

Vytrvalý hemikryptofyt nebo dvouletka s fenologickým optimem od května do července.

 

Ochrana a ohrožení: Druh je řazen mezi zvláště chráněné taxony v kategorii silně ohrožené. Stejný status ohrožení mu patří i v Červeném seznamu. V posledních desetiletích výrazně ustupující druh.

 

 

Literatura:

Hrouda L. (2000): Pedicularis L. In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 6, Academia, Praha, 455-461.