Pedicularis sudetica subsp. sudetica - všivec krkonošský pravý

12. 8. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Pedicularis sudetica Willd. subsp. sudetica - všivec krkonošský pravý  

Čeleď: Orobanchaceae - zárazovité (dříve Scrophulariaceae - krtičníkovité)

Status: C1, §1, ČK, BERN, WORLD-V, NATURA 2000  

 

Popis: Vytrvalá, 10-25 cm vysoká rostlina s krátkým oddenkem a řídkými, chudě větvenými kořínky. Lodyha je přímá, oblá, červenohnědě naběhlá, téměř lysá. Listy jsou uložené v přízemní růžici, občas se nachází 1 pár listů také na lodyze. Čepel je kopinatá, plochá, peřenosečná, jednotlivé úkrojky jsou trojúhelníkovitě protáhlé, zakončené bělavou špičkou. Řapík je stejně dlouhý nebo delší než čepel. Květy jsou nahloučené v koncových, hroznovitých květenstvích, naspodu s výrazně vyčnívajícími, vlnatě chlupatými listeny. Kalich je pěticípý, úzce zvonkovitý. Koruna je růžová až světle fialová, dvoupyská, trubka kratší než kalich. Plodem je vejcovitá, zašpičatělá tobolka.

 

Možná záměna: Nezaměnitelný druh české flóry. Od našich ostatních růžovokvětých druhů všivců, všivce bahenního (Pedicularis palustris) a všivce lesního (Pedicularis sylvatica), se liší staženým květenstvím, nenafouklými kalichy a hustým, stříbrně vlnatým oděním.

 

Rozšíření: Endemit Krkonoš, vyskytující se na české i polské straně. Vyskytuje se tu pouze nad horní hranicí lesa, v subalpínském stupni, ve výškách zhruba od 1150 do 1450 m n. m. V současné době je na české straně evidováno 13 lokalit a na polské 8 lokalit.

 

Ekologie: Všivec krkonošský je horským a chladnomilným druhem. Vyhovují mu vlhké, rašelinné louky, prameniště, slatiny, sněhová výležiska, vlhké, mokvavé skalky nebo okraje horských potoků. Roste na rašelinných či vzácněji písčitých, obvykle značně kyselých podkladech. Jedná se o poloparazitický druh, který si anorganické látky z půdy obstarává pomocí haustorií z jiných rostlin. Hostitelských rostlin je celé spektrum, od kapradin (Botrichium lunaria), přes graminoidy (Carex bigelowii), až po dřeviny (Salix lapponum). Do získávání živin výrazně zasahuje také mykorhiza exogenního typu. Vzhledem k tomu, že většina jedinců produkuje poměrně malé množství semen, které mají navíc poměrně nízkou klíčivost, hraje velkou roli při rozmnožování klonalita.

 

Hemikryptofyt, kvetoucí od června do srpna.

 

Význam: Endemit a glaciální relikt, významný fytogeografický prvek v naší flóře a v neposlední řadě také dekorativní rostlina.

 

Ohrožení a ochrana: Hlavním ohrožením pro všivec krkonošský je pravděpodobně změna klimatických podmínek (především nedostatek sněhu). Dalším ohrožením může být napadení mšicemi rodu Brachycaudus, zastínění nepůvodními porosty kleče, ničení rostlin turisty či spárkatou zvěří nebo přímá destrukce stanovišť erozí. Druhu je poskytována územní ochrana (všechny lokality leží v 1. zóně Krkonošského národního parku), správa parku také zajišťuje odpovídající managementová opatření.

 

Taxonomická poznámka: Všivec sudetský je v širším pojetí souborem několika drobných druhů či poddruhů, které se vyskytují cirkumpolárně, od Sibiře po Dálný Východ a také v Kanadě a na severu USA. Jednotlivé geografické rasy se od sebe liší především morfologií listů a také tvarem a barvou květů. Někteří jedinci z nejbližší populace (Pedicularis sudetica subsp. arctoeuropaea) na poloostrově Kola v Rusku vykazují velmi podobné znaky jako naše rostliny.