Pedicularis exaltata - všivec statný

5. 8. 2010 vytvořil Václav Dvořák

Pedicularis exaltata Besser ex Bunge - všivec statný

Syn.: Pedicularis exaltata Besser; Pedicularis foliosa L. var. exaltata Bess. ex Benth. in DC.; Pedicularis hacquetii Graf subsp. exaltata (Besser ex Bunge) Klášterský; Pedicularis transsilvanica Schur

Čeleď: Orobanchaceae - zárazovité

Status: C1, §1, ČK

 

Popis: Byliny se statnou, přímou, rýhovanou, dutou, hustě olistěnou lodyhou, vysoké až 180 cm. Listy dlouhé 10-40 cm, čepel v obrysu široce kopinatá, 1-2x peřenosečná až peřenodílná, s pilovitými úkrojky, které mají bělavé špičky. Dolní listy řapíkaté, 2x peřenodílné, naspodu hustě chlupaté. Horní listy řapíkaté jen krátce. Květenstvím je 30-50 cm dlouhý hrozen, k vrcholu se zužující, s především spodními peřenodílnými listeny výrazně delšími než květy. Koruna květů je zbarvená krémově žlutě, korunní trubka je mírně prohnutá, z kalichu vyniklá. Plodem jsou zploštěle vejcovité tobolky.

 

Možná záměna: Téměr nezaměnitelný druh. V úvahu připadá záměna pouze se všivcem žezlovitým (Pedicularis sceptrum-carolinum), který je na našem území vyhynulým taxonem. Oba druhy se liší areálově i morfologicky, kdy všivec žezlovitý má listeny celistvé, chudě olistěnou lodyhu a přízemní listy vyrůstají v růžici. Další znaky se nachází na květech, jak na korunní trubce tak i kalichu.

 

Rozšíření: Všivec statný je karpatským endemitem. Jeho areál se rozkládá od Rumunska, přes Ukrajinu dále do Běloruska až po východní Polsko. Na Slovensku se nevyskytuje. Nejzápadnější, zcela izolovaná lokalita se nachází na našem území v Bílých Karpatech.

 

V České republice byl tento druh objeven až na počátku 20. století v jižní části Bílých Karpat na lučním komplexu nazývaném "Na Kukách". Z dříve rozsáhlejšího území, na kterém se taxon vyskytoval, zbyla dnes již poměrně malá plocha, známá jako Porážky. Na něterých místech v CHKO Bílé Karpaty byl všivec statný introdukován.

 

Ekologie: Na našem území je vázán na vlhké louky, s vyšší hladinou podzemní vody, na živinami bohatším substrátu. Cenologicky je vegetace blízká sv. Calthion a okolní vegetace sv. Bromion erecti.

 

Jako všichni zástupci rodu všivec je i tento druh poloparazitický, napojuje se haustorii především na různé druhy trav. Z biologického hlediska je zajímavé, že květy jsou obligátně alogamické (cizosprašné) a jsou opylovány čmeláky. Ekologické studie rovněž prokázaly, že semena jsou velmi náročná na půdní vlhkost, kyprost a vzdušnost půdy, což jsou faktory, které limitují jejich klíčivost.

 

Vytrvalý hemikryptofyt kvetoucí především v červnu a červenci.

 

Ochrana a ohrožení: Všivec statný je řazen mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy české květeny. Stejný status ohrožení mu náleží i v Červeném a černém seznamu. Právoplatně jej můžeme považovat za jednu z nejvzácnějších bělokarpatských rostlin, ostatně jako celé České republiky.  Jeho jediná lokalita si v posledních desetiletích prošla velmi nevhodnými rekultivačními zásahy, které měly za následek drastickou redukci populace. Ta byla následně dosévána semeny ze zbylých rostlin či dosazována vypěstovanými rostlinami. Jak již bylo zmíněno, druh je velmi citlivý na změny podmínek především v době klíčení. Důležité je tedy udržet stabilní podmínky na lokalitě, která je rovněž územně chráněná v podobě Národní přírodní rezervace Porážky.