Pardosa amentata (Clerck, 1757) – slíďák mokřadní
Čeleď: Lycosidae – slíďákovití
Status: běžný druh
Popis: Délka těla 6–7 mm (hlavohruď 2,5–3,5 mm). Hlavohruď samic je tmavě hnědá s nevýrazným světlým pruhem. Hlavohruď samců je černá se světlehnědým středovým pruhem, tmavá jsou i makadla. Zadeček je hnědý s několika tmavšími skvrnami. Nohy jsou hnědě bez výrazného skvrnění.
Možná záměna: Záměna je možná s dalšími druhy rodu Pardosa, zejména pak se slíďákem zahradním (Pardosa hortensis), který však obývá spíše sušší biotopy. K přesnému určení je potřeba porovnat kopulační orgány.
Rozšíření: Evropský druh, který zasahuje také do západní části Sibiře.
V ČR hojný druh, po celém území, zejména v nižších a středních polohách. Patří mezi naše nejhojnější pavouky. Mapa rozšíření zde.
Biologie a ekologie: Tento slíďák, jak už název napovídá, obývá různé mokřadní biotopy. Najdeme ho téměř ve všech lužních lesích, v okolí tůní, rybníků, na mokřadních loukách, nebo březích vodních toků. Vyskytuje se třeba i ve vlhkých příkopech podél cest nebo na polích. Na těchto biotopech patří mezi nejhojnější pavouky. Zdržují se často v blízkosti vodní hladiny a při vyrušení vybíhá na vodní hladinu. Můžeme se s ním setkat již brzy z jara, kdy také probíhají námluvy. Namlouvací rituál probíhá tak, že samec běhá okolo samice, předníma nohama „bubnuje“ o podklad a přitom zvedá střídavě makadla. Od dubna už samice nosí na svých snovacích bradavkách kulovitý kokon. Dospělci se vyskytují od března do srpna.
Literatura:
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.
Miller F. (1971): Řád pavouci - Araneida. In: Daniel M. & Černý V., Klíč zvířeny ČSSR IV. ČSAV, Praha, pp. 51-316.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!