Parasteatoda tepidariorum - snovačka skleníková

11. 1. 2019 vytvořil Ondřej Machač

Parasteatoda tepidariorum (C. L. Koch, 1841) – snovačka skleníková

Čeleď: Theridiidae – snovačkovití

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Délka těla 3,2–7,5 mm (hlh. 1,5–2,5 mm). Hlavohruď je světle žlutohnědá až červenohnědá, bez kresby, u samců je tmavší. Zadeček je kulovitý, vysoký, směrem ke snovacím bradavkám strmě skloněný. Zbarvení zadečku je světle šedohnědé s tmavším středním pruhem, tmavým skvrněním a světlými znaky, u samců je před snovacími bradavkami tmavá příčka. Nohy jsou světle žlutohnědé až rezavé s tmavším proužkováním.

 

Možná záměna: Záměna je možná s podobnou snovačkou šálivou (P. simulans), která má pestřejší a kontrastnější kresbu s bílými znaky a vyskytuje se na stromech. Podbná je také synantropní snovačka stolová (P. tabulata), která má na zadečku tmavší příčný pásek.

 

Rozšíření: Kosmopolitní druh – rozšířen po celém světě. Původní areál zřejmě ve východní Asii.

 

V ČR poměrně hojný druh roztroušeně po celém území, zejména však v teplejších oblastech a městech.

 

Biologie a ekologie: Snovačka skleníková žije ve střední Evropě pouze synantropně ve vytápěných budovách, sklepích, stájích, ale nejčastěji ve sklenících a pavilonech zoologických zahrad. V teplejších oblastech také na venkovních zdech budov. Staví si velké trojrozměrné sítě se zvonovitým úkrytem, nejčastěji u stropu místností, v okolí oken apod. V síti samice hlídá jeden až tři oválné hnědavé kokony. S dospělci se setkáme ve vytápěných prostorech po celý rok.

 

Poznámka: Vědecký druhový název „tepidariorum“ je odvozeno od slova tepidarium, což byla vytápěná místnost sloužící k relaxaci v římských lázních. Snovačka skleníková se totiž v rámci střední Evropy vyskytuje převážně ve vytápěných budovách a jejich okolí.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.