Parasteatoda tepidariorum (C. L. Koch, 1841) – snovačka skleníková

Čeleď: Theridiidae – snovačkovití

Status: nepůvodní druh

Popis: Délka těla 3,2–7,5 mm (hlavohruď 1,5–2,5 mm). Hlavohruď je světle žlutohnědá až červenohnědá, bez kresby, u samců je tmavší. Zadeček je kulovitý, vysoký, směrem ke snovacím bradavkám strmě skloněný. Zbarvení zadečku je světle šedohnědé s tmavším středním pruhem, tmavým skvrněním a světlými znaky, u samců je před snovacími bradavkami tmavá příčka. Nohy jsou světle žlutohnědé až rezavé s tmavším proužkováním.

Možná záměna: Záměna je možná s podobnou snovačkou šálivou (Parasteatoda simulans), která má pestřejší a kontrastnější kresbu s bílými znaky a vyskytuje se na stromech. Podbná je také synantropní snovačka stolová (Parasteatoda tabulata), která má na zadečku tmavší příčný pásek.

Rozšíření: Kosmopolitní druh – rozšířen po celém světě. Původní areál zřejmě ve východní Asii.

V ČR poměrně hojný druh roztroušeně po celém území, zejména však v teplejších oblastech a městech. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Snovačka skleníková žije ve střední Evropě pouze synantropně ve vytápěných budovách, sklepích, stájích, ale nejčastěji ve sklenících a pavilonech zoologických zahrad. V teplejších oblastech také na venkovních zdech budov. Staví si velké trojrozměrné sítě se zvonovitým úkrytem, nejčastěji u stropu místností, v okolí oken apod. V síti samice hlídá jeden až tři oválné hnědavé kokony. S dospělci se setkáme ve vytápěných prostorech po celý rok.

Poznámka: Vědecký druhový název „tepidariorum“ je odvozeno od slova tepidarium, což byla vytápěná místnost sloužící k relaxaci v římských lázních. Snovačka skleníková se totiž v rámci střední Evropy vyskytuje převážně ve vytápěných budovách a jejich okolí.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!