Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum (A. Kern.) Hegi – snědek pyrenejský kulatoplodý
Syn.: Ornithogalum sphaerocarpum A. Kern., Loncomelos pyrenaicum subsp. sphaerocarpum (A.Kern.) Holub
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité (dříve Hyacinthaceae – hyacintovité)
Status: EN, §K, ČK

Popis: Statné, vytrvalé, 50–120 cm vysoké byliny s vejcovitě kulovitou až vejcovitou cibulí bez pacibulek. Listy, vyrůstající po 5–8, jsou široce čárkovité až páskovité, sivě zelené až zelené, bez středového bílého proužku, 25–40 cm dlouhé, v době květu zasychající. Stvol je přímý, oblý a nese 20–50) cm dlouhé, hroznovitě válcovité, bohaté květenství. Květy jsou šestičetné, s okvětními lístky hvězdovitě rozestálými, na okraji zvlněnými, zelenobílými, na rubu se zeleným středovým pruhem, který prosvítá na líc, za plodu zasychající, rozestálé a neobklopující mladou tobolku. Květní stopky jsou před rozkvětem vzpřímené, později rovnovážně odstálé, za plodu přitisklé k vřetenu květenství, podepřené blanitými listeny, které dosahují zhruba do poloviny květní stopky. Plodem jsou kulovité až vejcovitě kulovité tobolky.

Možná záměna: Nejpodobnějším druhem je snědek jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum), který se odlišuje bílými okvětními lístky, které jsou na okraji rovné a zelený středový pruh na rubu neprosvítá na líc a za plodu jsou svinuté okolo tobolky. Oba druhy se u nás navíc v přírodě, až na okolí Uherského Brodu, téměř nepotkávají.

Rozšíření: Centrum areálu tohoto submediteránního taxonu leží na severu Balkánského poloostrova odkud areál na sever zasahuje do jižního Rumunska, Maďarska, na Slovensko a východní Moravu. Na západ areál rozšíření zasahuje přes Slovinsko a jižní Rakousko do Přímořských Alp.

V ČR se vyskytuje pouze na východní a jihovýchodní Moravě, ve dvou oddělených arelách. Bohatší arela se nachází na západě Hostýnských vrchů v okolí Bystřice pod Hostýnem, druhá, chudší arela leží východně od Uherského Brodu. Přechodné a nyní již zaniklé výskyty jsou doloženy z Pouzdřan, Pardubicka a Žamberska.

Ekologie: Druh podhorských luk a křovinatých strání. Dříve se u nás vyskytoval také jako plevel v polních kulturách. V současné době roste především v ovsíkových loukách svazu Arrhenatherion elatioris, na střídavě vlhkých bezkolencových loukách svazu Molinion caerulae, v křovinatých lemech, zarůstajících sadech a vzácně i v dubohabřinách, na hlubších, humózních, slabě zásaditých půdách.

Geofyt, kvetoucí na přelomu června a července.

Ohrožení a ochrana: Snědek pyrenejský kulatoplodý je v ČR vzácným druhem na okraji areálu. Jeho populace byly v druhé polovině 20. století výrazně omezeny zavedením hluboké orby na polích a ponecháním luk ladem. Pro úspěšné udržování populací je navrhováno kosení jednou ročně v letních měsících, tedy v době po odplození. Taxon je chráněn zákonem jako kriticky ohrožený, v aktuálním Červeném seznamu je dle kritérií IUCN veden jako ohrožený, ve starší kategorizaci je však označen jako kriticky ohrožený v kategorii C1t. Druh je chráněn územně v rámci několika maloplošných zákonem chráněných území. Pro populace je připravován záchranný program. Monitoringu populací a dohledu nad managementem se věnuje Odbor životního prostředí městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem. Vzhledem k tomu, že se i přes svou velikost jedná o poměrně nenápadné rostliny (viz poslední foto porostu s plně kvetoucími jedinci), byly některé populace přehlíženy a k jejich objevu došlo až v posledních letech.

Taxonomická poznámka: Podruh v části svého areálu vikarizuje a v části se prolíná s nominántním poddruhem, snědkem pyrenejským pravým (Ornithogalum pyrenaicum subsp. pyrenaicum), který se liší především žlutavou barvou květů a elipsoidními tobolkami. Mimo středoevropskou floristickou literaturu v současné době převládá hodnocení obou poddruhů na úrovni druhů. Zároveň se společně se snědkem jehlancovitým a dalšími mediteránními druhy často řadí do samostatného rodu Loncomelos.

Literatura:

Holub J. & Hrouda L. (1999): Loncomelos pyrenaicus (L.) Hrouda subsp. sphaerocarpus (A. Kerner) Holub. – In: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (eds), Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR 5, Vyšší rostliny, Príroda, Bratislava, p. 233.

Hrouda L. (2010): Ornithogalum L. – In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 600–613.

Martínez-Azorín M., Crespo M. B. & Juan A. (2009): Taxonomic revision of Ornithogalum subgen. Beryllis (Hyacinthaceae) in the Iberian Peninsula and the Balearic islands. – Belgian Journal of Botany 142: 140–162.

Martínez-Azorín M., Crespo M. B., Juan A. & Fay M. F. (2011): Molecular phylogenetics of subfamily Ornithogaloideae (Hyacinthaceae) based on nuclear and plastid DNA regions, including a new taxonomic arrangement. – Annals of Botany 107: 1–37.

Svačina T. & Hanáková P. (2012): Rozšíření a ekologie kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum /Kerner/ Hegi) v Hostýnských vrších. – Acta Carpathica Occidentalis 3: 21–43.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!