Oenanthe aquatica (L.) Poir. – halucha vodní

Syn.: Phellandrium aquaticum L.; P. montanum S. G. Gmel.; Oenanthe gigantea Zumagl.; Selinum phellandrium E. H. L. Krause

Čeleď: Apiaceae – miříkovité

Status: běžný druh

Popis: Byliny s tenkými, křehkými, bílými kořeny. Lodyhy přímé nebo poléhavé, a proto v uzlinách kořenující, duté, rýhované, bohatě větvené, vysoké obvykle 50–150 cm. Listy pouze lodyžní, řapíky pochvaté; pochva s kožovitým lemem, odstávající od lodyhy; čepel v obrysu široce trojúhelníkovitá, obvykle 2–3krát zpeřená. Okolíky terminální i postranní, tvořené až 20 okolíčky; obal chybí; obalíčky četné, s úzkým lemem. Všechny květy oboupohlavné, pravidelné; korunní lístky mělce vykrojené až dvoulaločné, bílé; čnělky za plodu obloukovitě rozestálé. Dvounažky žebernaté.

Možná záměna: Ostatní haluchy jsou na našem území v současnosti vyhynulé a byly zastoupeny vytrvalými druhy s hlízovitě ztlustlými kořeny a jednopohlavnými květy v okolíku. Zaměnit lze za jiný, vzácný druh – rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), který má rovněž hlízovitě ztlustlý, přehrádkovaný kořen a ostře pilovité lístečky posledního řádu.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým euroasijským areálem, který se rozpíná od západní Evropy až po pohoří Altaj. Izolovaně roste rovněž v Malé Asii. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky a z Nového Zélandu.

V České republice se vyskytuje v rybničních oblastech a v říčních nivách od nížin do středních poloh. V nejsušších oblastech a v horách roste velmi vzácně nebo zcela chybí. Lokality jen výjimečně překračují 800 m n. m.

Ekologie: Druh mělkých stojatých nebo pomalu tekoucích vod, obnažených den rybníků a periodicky zaplavovaných míst jako jsou deprese v aluviálních loukách, méně často roste ve vlhkých příkopech. Preferuje otevřená a osluněná stanoviště, půdy bohaté na živiny, se silnou vrstvou organického bahna, dobře zvládá i místa s písčitými substráty a stanoviště zasolená. Druh je rezistentní ke zvýšené eutrofizaci rybníků a jako jeden z mála neustoupil s intenzifikací chovu ryb.

Jednoletý druh až dvouletka s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.

Literatura:

Hrouda L. (1997): Oenanthe L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 371–375.

Kaplan Z., Danihelka J., Šumberová K., Chrtek J. jr., Rotreklová O., Ekrt L., Štěpánková J., Taraška V., Trávníček B., Prančl J., Ducháček M., Hroneš M., Kobrlová L., Horák D. & Wild J. (2017): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 5. – Preslia 89: 333–439.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!