Noctua fimbriata - osenice zemáková

20. 3. 2022 vytvořil Ondřej Machač

Noctua fimbriata (Schreber, 1759) – osenice zemáková

Čeleď: Noctuidae – můrovití

Status: běžný druh

 

Popis: Jedna z našich největších osenic. Rozpětí křídel 48–60 mm, délka těla okolo 25 mm. Hlava a hruď je světle hnědá, dlouze ochlupená, tykadla jsou nitkovitá. Zadeček je oranžovohnědý. Nohy jsou žlutohnědé. Přední křídla jsou světle hnědá, červenohnědá, někdy až zelenavá, variabilní v odstínu s nevýraznou kresbou. Zadní křídla jsou oranžová s širokým černým pásem. Housenka je hnědá až hnědošedá se světlejším pruhem a tmavšími tečkami na bocích.

 

Možná záměna: Díky velikosti a zbarvení zadních křídel je v ČR nezaměnitelný druh.

 

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen téměř v celé Evropě, Turecku, na Sibiři a ve Střední Asii.

 

V ČR hojný druh, v nížinách a středních polohách.

 

Biologie a ekologie: Osenice zemáková obývá lesní světliny, paseky, mýtiny, meze, křovinaté stráně a louky, pastviny, ale i zahrady a parky. Imaga létají od června do září. Létají v noci, občas přiletí také na světlo. Ve dne se ukrývají na vegetaci nebo ve stařině. Housenky jsou polyfágní, živí se různými nízkými širokolistými bylinami (např. prvosenky, jetele, smetánky apod.) a někdy také na keřích (např. trnka, ostružiníky). Housenky najdeme od září do května, po přezimování se brzy na jaře živí na pupenech nízkých keřů, aktivní jsou v noci. Kuklí se v zemi v řídkém zámotku.

 

   

 

Literatura:

 

Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli II - Můrovití., Academia Praha.