Nigma flavescens (Walckenaer, 1830) – cedivečka doubravní

Čeleď: Dictynidae – cedivečkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 2,5–4 mm (hlavohruď 1–1,5 mm). Hlavohruď je u samic červenohnědá až červená se světlým žlutobílým okrajem a bělavými chloupky tvořící nevýrazné pásy. Samci mají hlavohruď červenou bez výrazného světlého okraje. Chelicery samců mají na přední straně dva výrazné hrbolky. Zadeček je žlutohnědý až červenohnědý s bílou kresbou, u samců červenohnědý bez výrazné kresby. Nohy jsou žlutohnědé.

Možná záměna: Záměna je možná s naší druhou cedivečkou z rodu Nigma – cedivečkou zelenou (N. walckenaeri), která je o něco větší a má zelené zbarvení. Spolehlivé určení některých méně vybarvených jedinců je podle kopulačních orgánů. V západní a jihozápadní Evropě se vyskytuje ještě několik dalších podobných druhů cediveček rodu Nigma. V Německu byl zjištěn podobný druh cedivečka N. puella, u tohoto druhu mají samičky výraznou načervenalou srdeční skvrnu, samci jsou však velmi podobní a liší se nepřítomností hrbolku na chelicerách a kopulačními orgány.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy, na Kavkaze a v Íránu.

V ČR hojný druh, po celém území, zejména v nížinách a středních polohách, na horách chybí. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Cedivečka doubravní žije ve světlých listnatých lesích a hájích, zvláště v doubravách a dubohabřinách, na okrajích lesů, na lesostepích, ale i na soliterních stromech, v parcích a zahradách na živých plotech. Žije obvykle na listech stromů a keřů, na kterých si staví řídké sítě, kterou tvoří nepravidelná spleť vláken a pavučinový úkryt, ve kterém číhá na kořist. Síť je umístěna nejčastěji na svrchní, někdy i na spodní straně listu (většinou dubu nebo lípy). Nejčastější kořistí cedivečky je drobný létající hmyz (mšice, dvoukřídlí a blanokřídlí). V letních měsících klade samice světle zelená vajíčka (obvykle okolo 20), které řídce připřede k listu v síti a hlídá je až do vylíhnutí mláďat. Bylo zjištěno, že vylíhlé nymfy prvního instaru se přiživují sáním šťáv z listu, což je mezi pavouky jedinečné! S dospělci se setkáme od května do srpna, přezimují mladí jedinci v listovém opadu.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Hajer J. (1988): Plant substrate and the post-embryonal development of Nigma flavescens (Araneae: Dictynidae). Věst. čs. Společ. zool. 52: 96–97.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!