Neoscona adianta (Walckenaer, 1802) – křižák vlnovkový

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Status: vzácný druh

Popis: Menší křižák o délce těla 4–8 mm (hlavohruď 1,8–2,5 mm). Hlavohruď je světle žlutohnědá s tenkou tmavou linkou táhnoucí se středem a širším tmavým okrajem hlavohrudi, oční hrbolek je mírně vystouplý. Zadeček je oválně vejčitý žlutavý až žlutohnědý se světlou laločnatou kresbou, často přerušovanou a s tmavou obrubou. Zbarvení je variabilní, obvykle je však dobře patrná přerušovaná laločnatá skvrna. Spodní strana zadečku a sternum jsou tmavé. Samci mají stejné zbarvení jako samice, jsou však subtilnější s menším zadečkem. Nohy jsou žlutohnědé nepravidelně tmavě kroužkované, stehna jsou někdy až červenohnědá.

Možná záměna: Záměna je u nás možná zejména s mladými jedinci křižáka skvostného (Aculepeira ceropegia), který má však obvykle kontrastnější světlou laločnatou kresbu a výrazně pruhované nohy. Dospělci tohoto křižáka jsou pak výrazně větší. Zvláště mladé jedince lze zaměnit ještě také s křižákem lučním (Mangora acalypha), který má však jinou kresbu na zadečku. Na jihu Evropy se vyskytují ještě další dva druhy rodu Neoscona.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen, zejména v mírném pásu Evropy, Asie a v severní Africe. Přestože je široce rozšířen a v řadě evropských zemí hojným druhem s nápadným zbarvením, v arachnologicky dobře probádaném Česku byl zjištěn teprve v roce 2020 u Rohatce na Hodonínsku. Mapa rozšíření zde.

V ČR zatím znám jen z několika lokalit mezi Bzencem a Hodonínem, dá se však předpokládat, že se rozšíří i do jiných oblastí v nižších polohách, zvláště na Moravě.

Biologie a ekologie: Křižák vlnovkový obývá různé osluněné biotopy s nízkou bylinnou vegetací, jako jsou vřesoviště, suché trávníky, vegetace písčin, slaniska, okraje světlých lesů, paseky, ale také podél cest, na rumištích a úhorech. V některých evropských zemích často také na vegetaci na mořském pobřeží. U nás zjištěn na suché vegetaci pod dráty vysokého napětí a na vegetaci na okrajích a pasekách borů a vegetaci písčin. Žije mezi bylinnou vegetací, kde si buduje nízko nad zemí, nevelké kolové sítě s nápadně vystuženým středem. Přes den sedí ve středu sítě (zvláště mladí jedinci a za slunečného počasí) nebo odpočívá v pavučinovém úkrytu nedaleko sítě. S dospělci se setkáme zejména od července do září.

Literatura:

Rückl K., Šich R. & Beneš P. (2020): Křižák vlnovkový – další nový křižák pro Českou republiku. Pavouk 49: 5–9.

Machač O. (2015): Křižák Neoscona adianta za humny! Pavouk 38: 6–7.

Roberts M. J. (1995): Collins Field Guide - Spiders of Britain & Northern Europe. HarperCollins, London, 383 pp.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!