Neobisium erythrodactylum - štírek hrabankový

24. 12. 2023 vytvořil Ondřej Machač

Neobisium (Neobisium) erythrodactylum (L. Koch, 1837) – štírek hrbankový

Čeleď: Neobisiidae – štírkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 2–3,5 mm. Hlavohruď je téměř tak dlouhá jako široká s dvěma páry drobných oček, tmavě hnědá až červenohnědá, lesklá s drobnými chloupky. Klepítkovitá makadla jsou poměrně úzká a protáhlá, zbarvení makadel je červenohnědé, S tmavým klepítkem s červenohnědými prsty. Zadeček je protáhlý, kyjovitý s nerozdělenými články. Celé tělo je lesklé a řídce ochlupené. Nohy jsou poměrně dlouhé, hnědočervené.

 

Možná záměna: Záměna je možná s našimi dalšími štírky rodu Neobisium (v ČR 4 druhy). Avšak většinou se dá odlišit podle tmavého kloubu posledního článku klepítkovitého makadla.

 

Rozšíření: Evropský druh, rozšířen v mírném pásu Evropy, zejména ve střední a východní Evropě.

 

V ČR nehojný druh, roztroušeně však po celém území, od nížin do středních poloh.

 

Biologie a ekologie: Štírek hrabankový žije v různých lesních biotopech, v listnatých a smíšených lesích nižších a středních poloh, např. v suťových lesích nebo často v pískovcových skalních borech. Žije na zemi mezi listovým opadem, v hrabance, v mechu, pod kameny a kusy dřeva. S dospělci se setkáme po celý rok.

 

 

Literatura:

 

Christophoryová J., Šťáhlavský F. & Fedor P. (2011): An updated identification key to the pseudoscorpions (Arachnida: Pseudoscorpiones) of the Czech Republic and Slovakia. Zootaxa 2876: 35-48.

 

Verner P. (1971): Řád štírci - Araneida. In: Daniel M. & Černý V., Klíč zvířeny ČSSR IV. ČSAV, Praha, pp. 51-316.