Nemastoma lugubre - žlaznatka dvouskvrnná

18. 1. 2011 vytvořil Ondřej Machač

Nemastoma lugubre (Müller, 1776) – žlaznatka dvouskvrnná

Čeleď: Nemastomatidae – žlaznatkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 2,5–3,5 mm. Tělo je vejčité, černě zbarveno s dvěma oválnými bílými skvrnami v přední části. Vzácně, zvláště u jedinců ve vyšších polohách mohou skvrny chybět. Chelicery jsou u tohoto druhu drobné a oční hrbolek je poměrně vysoký. Nohy jsou krátké s rozšířenými stehny, nejdelší je druhý pár.

 

Možná záměna: Záměna je možná s ostatními druhy rodu Nemastoma (v ČR 3 druhy). Jedince bez světlých skvrn je možné zaměnit s menší žlaznatkou smutnou (N. triste) nebo žlaznatkou dvouzubou (N. bidentatum sparsum), která má však na stehneh makadel nápadný zoubek. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.Velmi podobné je žlaznatka dvojskvrnná (N. bimaculatum), která však u nás nebyla zjištěna.

 

Rozšíření: Evropský druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy.

 

V ČR hojný druh, po celém území od nížin do hor, zvláště v nižších polohách. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Tento sekáč obývá vlhké a stinné biotopy, zejména lesního charakteru. Najdeme ho v lesích různého typu s dostatkem dřevní hmoty a jiných úkrytů. Zvláště hojný bývá v lužních, suťových a listnatých lesích podél potoků a řek. Ukrývá se pod kameny, dřevem, v mechu apod. Při vyrušení stáhne nohy k tělu a chvíli zůstává v nehybném postoji, poté se snaží rychlými pohyby ukrýt do bezpečí. S dospělci se setkáme po celý rok.

 

 

Literatura:

 

Šilhavý V. (1956): Sekáči – Opilionidea. Fauna ČSR 7, Nakladatelství ČŠAV, Praha.

 

Šilhavý V. (1971): Sekáči – Opilionidea. In: Daniel M. & Černý V., Klíč zvířeny ČSSR IV. ČSAV, Praha.