Myrmica rubra - mravenec žahavý

1. 3. 2023 vytvořil Ondřej Machač

Myrmica rubra (Linnaeus, 1758) – mravenec žahavý

Čeleď: Formicidae – mravencovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla je u dělnic 4–5 mm, u královny a samců 5–6 mm. Tělo i nohy jsou rezavé. Královna, samci a některé dělnice jsou tmavší. V zadní části hrudi jsou dva nápadné trny. Celé tělo je řídce ochlupeno, krátkými chloupky. Samice a dělnice mají vyvinuté žihadlo a umí bolestivě bodnout (odtud české jméno „žahavý“).

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími mravenci rodu Myrmica (v ČR 16 druhů). Všechny druhy jsou si vzájemně podobné a obtížně určitelné. K učení je potřeba porovnat kombinaci několika morfologických znaků (tvar hrudi, strukturu na hlavě, ochlupení apod.).

 

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy (zejména střední a severní Evropa) a v mírném pásu Střední Asie a na jihu Sibiře.

 

V ČR hojný druh, po celém území, od nížin do hor. Patří mezi naše nejhojnější mravence rodu Myrmica.

 

Biologie a ekologie: Mravenec žahavý obývá různé nelesní biotopy, jako jsou vlhké louky, pastviny, stráně, okraje lesů a cest, paseky, ale často také v okolí lidských sídel a v zahradách. Staví si menší hnízdo většinou v trsech trav, kde si buduje menší kupky z rostlinného materiálu. Někdy také pod kameny a kusy dřeva. Kolonie jsou poměrně početné a můžou čítat více spojených hnízd. Živí se převážně rostlinou stravou a příležitostně medovicí mšic. Hromadné rojení probíhá obvykle až v srpnu a září. Královny zakládají nové kolonie bez pomoci jiných mravenců. Mravenci rodu Myrmica jsou hostiteli řady bezobratlých vázaných na mravence (myrmekofilové), nejznámější jsou housenky modrásků rodu Maculinea, které dokončují svůj vývoj v mraveništích těchto mravenců.

 

 

Literatura:

 

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2012): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví. Academia Praha.

 

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.