Myosotis stricta - pomněnka drobnokvětá

30. 6. 2021 vytvořil Michal Hroneš

Myosotis stricta Roem. & Schult. – pomněnka drobnokvětá
Syn.: Myosotis verna Opiz, Myosotis arenaria Schrader ex C. F. Schultz
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité
Status: běžný druh

Popis: Drobné jednoleté byliny s větvenou, 10–20 cm vysokou, hust přitiskle chlupatou lodyhou. Listy jsou celokrajné, přisedlé, s čepelí obkopinatou, na vrcholu zaokrouhlenou, oboustranně hustě odstále chlupatou. Květenství tvoří bohaté, mnohokvěté vijany, které se za plodu prodlužují. Nejdolejší květy v jednotlivých vijanech vyrůstají z paždí listům podobných listenů. Kalich je trubkovitý, na konci pěticípý, zejména ve srostlé části pokrytý přitisklými rovnými a odstálými háčkovitými chlupy. Koruna je drobná, z kalicha téměř nevyčnívající, na bázi bělavá, v korunním lemu světle modrá. Plodní stopky jsou velmi krátké, nápadně kratší než kalich příslušného květu. Plodem jsou v obrysu elipsoidní tvrdky. Semena jsou drobná, hnědá a lesklá.

Možná záměna: Pomněnka drobnokvětá patří do skupiny několika podobných druhů jednoletých pomněnek. Asi nejpodobnějším druhem, se kterým je i často zaměňována, je pomněnka chlumní (Myosotis ramossisima), od které se liší nejspodnějšími květy často podepřenými listeny a velmi krátkými plodními stopkami (obvykle do 1 mm, vždy kratšími než kalich). Dalším podobným druhem, zejména za plodu, je p. různobarvá (Myosotis discolor), kromě žlutavých mladých květů ji lze odlišit jen velmi obtížně. Odkvetlé rostliny se od p. drobnokvěté liší absencí háčkovitých chlupů v odění vřetene květenství (vs. přítomností alespoň několika háčkovitých chlupů na vřeteni vijanu u p. drobnokvěté). Oba druhy lze ve většině případů odlišit také podle poměru délky a šířky zralých semen, kdy p. drobnokvětá vykazuje většinou hodnoty poměru 1,6 a vyšší, zatímco p. různobarvá má hodnotu poměru většinou okolo 1,33 a nižší.

Rozšíření: Těžiště areálu rozšíření pomněnky drobnokvěté leží v širší střední Evropě. Na západ areál sahá do Francie, na východ až do střední Asie. Severní hranice probíhá střední Skandinávií a Pobaltím, jižní hranice jižním podhůřím Alp, přes sever Balkánského poloostrova a Turecko, až do severního Íránu.

Na našem území se vyskytuje hojně od nížin do pahorkatin. Vzácněji vystupuje až do submontánního a montánního stupně, tam je však často jen přechodně zavlékána, zejména podél železnic.

Ekologie: Suchomilný a konkurenčně poměrně slabý druh, který roste na otevřených místech bez zapojené vegetace, na mělkých, na živiny poměrně chudých, často písčitých půdách s kyselou až mírně zásaditou reakcí. K častým stanovištím výskytu patří především kolejiště, okraje cest, suché stráně a meze, písčiny, lomy, úhory a okraje polí. Je diagnostickým druhem několika vegetačních svazů, např. acidofilní vegetace jarních efemér svazu Arabidopsion thalianae a panonských písečných stepí svazu Festucion vaginatae.

Terofyt, který kvete v druhé polovině dubna a v květnu.

 

 

Literatura:

Brinkkemper O., van der Maaten L. & Boon P. (2011): Identification of Myosotis seeds by means of digital image analysis. – Vegetation History and Archaeobotany 20: 435.

Štěpánková J. (2000): Myosotis L. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 216–234.