Montia fontana L. – zdrojovka hladkosemenná (prameništní)

Syn.: Montia lamprosperma Cham.; Montia verna Necker; Montia minor C.C. Gmel.

Čeleď: Montiaceae – zdrojovkovité

Status: C1, §1, ČK

Popis: Nenápadné živě zelené až tmavě zelené rostliny, s lodyhami dlouhými 3–25cm, položenými nebo chabě vystoupavými, na uzlinách kořenujícími. Na vhodných mikrostanovištích vytváří rozsáhlejší polštářovité formy. Listy úzce obkopinaté. Květy vznikají jak v úžlabí listů, tak na vrcholech lodyh. Jsou zbarvené bíle. Semena lesklá a hladká.

Možná záměna: Druh snadno zaměnitelný především se zdrojovkou potoční (Montia hallii), kdy oba druhy jsou bezpečně odlišitelné pouze pokud mají vyvinuta semena, která má zdrojovka potoční s drobnými bradavkami, zatímco zdrojovka prameništní je má hladké bez bradavek.

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším areálem zaujímajícím oceánickou a boreální část severní polokoule. V Evropě převážně ve Fennoskandii a Rusku, odkud ostrůvkovitě přechází na Britské ostrovy, do Pobaltí a střední Evropy. Izolovaně ve vysokých pohořích jižní Evropy (Alpy, Pyreneje a Sierra Nevada).

V České republice nacházíme těžiště rozšíření v oreofytiku a chladném mezofytiku severní části země. Historicky se řada lokalit nacházela v oblasti Moravskoslezských Beskyd, Hrubého Jeseníku a v Krkonoších. Dále v Krušných horách, Tepelských vrších, Orlických horách, izolovaně v Třeboňské pánvi a v neposlední řadě na Šluknovsku. Na většině historických lokalit druh vymizel, z Moravy byl více než 20 let považován za nezvěstný. Údaje se však zdají být zkreslené především tím, že je tento druh extrémně nenápadný. V posledních letech byl výskyt znovu potvrzen v Moravskoslezských Beskydech u obce Krásná, v Hrubém Jeseníku na zhruba 4-6 mikrolokalitách. Stabilněji se vyskytuje v Krkonoších a Orlických horách (ca 6 lokalit).

Ekologie: Druh obligátně vázaný na prameniště, na okraje potůčků vytékajících z pramenišť, stružky a příkopy podél vývěrů vody. Roste na hlinitých až písčitých půdách, ve světlinách a rozvolněných plochách vegetace. Indikátor čisté, nevápnité vody. Výrazný heliofyt. Diagnostický druh vegetace sv. Cardamino-Montion. Semena jsou rozšiřována ballochorně, tj. jsou za suchého počasí vystřelována (až do vzdálenosti až 2m), ale rovněž hydrochorně a časté je též vegetativní rozmnožování pomocí utržených částí lodyh s vyvinutými adventivními kořeny.

Jednoletá až vytrvalá rostlina, po celý rok zelená, kvete od června do září.

Ochrana a ohrožení: Druh zvláště chráněný, kriticky ohrožený. Řada lokalit není chráněna, zbytek je územně zahrnut do NP Krkonoše a CHKO Jeseníky. Vzhledem k extrémní citlivosti zdrojovky na stanovištní změny je druh primárně ohrožen znečišťováním pramenišť, změnami vodních režimů, pastvou dobytka, rozšlapáním či jinou antropickou činností, paradoxně například vytvářením tůněk pro obojživelníky jako revitalizačního opatření. Dále eutrofizací prostředí a sukcesními procesy.

Literatura:

Skalický V. & Sutorý K. (1990): Montia L. – zdrojovka. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 72–74, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!