Natura Bohemica | příroda České republikyMicrorrhinum minus (L.) Fourr. – hledíček menší
Syn.: Chaenorhinum minus (L.) Lange; Antirrhinum minus L.; Linaria minor (L.) Desf.
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Status: běžný druh
Popis: Bylina s přímou nebo vystoupavou, bohatě větvenou, žláznatě chlupatou lodyhou do 40 cm vysokou. Listy kopinaté, celokrajné, tupé. Květenství volné, květní stopky přímé nebo obloukovité, za květu tři- až čtyřikrát delší než kalich. Kalich pěticípý, žláznatý, s cípy čárkovitými, za plodu zveličelými. Květy s tlamatou korunou, světle fialové, v ústí žlutavé; pysk plochý, neúplně uzavírající ústí. Plodem jsou podlouhle vejcovité až kulovité tobolky, stejně dlouhé jako kalich.
Možná záměna: Na našem území se vyskytuje ještě nepůvodní hledíček pobřežní (Microrrhinum litorale), který je vázán na sekundární biotopy železničních těles. Květní stopky tohoto druhu jsou nanejvýš dvakrát delší kalicha a koruny jsou zbarvené modrofialově. Tobolky nedosahují délky kališních cípů.
Rozšíření: Euroasijský druh rostoucí téměř na celém evropském kontinentu na východ po střední část Ruska. V Asii se vyskytuje rovněž v západní a jz. západní části kontinentu. Areálem zasahuje rovněž do sz. Afriky. Jako nepůvodní druh je uváděn z Dálného východu a ze Severní Ameriky.
V České republice se vyskytuje roztroušeně, místy až hojně v nížinách a středních polohách, zcela výjimečně zasahuje do horských poloh oreofytika, byť má výškové maximum nad 1300 m n. m.
Ekologie: Hledíček menší je druhem osluněných nezapojených až zcela holých míst, jako jsou okraje komunikací, úhory, navážky a deponie zeminy, štěrku, ale roste také na obnažených dnech rybníků a v lomech. Preferuje lehké, na živiny a především dusík chudé půdy, často s vyšším podílem písku a jemných kamenitých frakcí. Na lokalitách se vyskytuje nestále, ale při narušování terénu i pravidelněji. Je součástí různých typů vegetace, např. vápnitých sutí sv. Stipion calamagrostis nebo ruderální vegetace narušovaných míst sv. Salsolion ruthenicae. Druh je živnou rostlinou herbivorních nosatcovitých brouků, jako jsou druhy Mecinus janthinus a Rhinusa melas.
Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od června do září.
Literatura:
Grulich V. (2000): Microrrhinum (Endl.) Fourr. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 336–337.
Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!