Microrrhinum litorale (Bernh. ex Willd.) Speta – hledíček pobřežní

Syn.: Chaenorhinum litorale (Bernh. ex Willd.) Rouy; Antirrhinum litorale (Bernh. ex Willd.) DC.; Chaenorhinum minus subsp. litorale (Bernh. ex Willd.) Hayek; Linaria litoralis Bernh. ex Willd.; Microrrhinum minus subsp. litorale (Bernh. ex Willd.) Seybold

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

Status: zdomácnělý neofyt

Popis: Bylina s přímou, bohatě větvenou, hustě žláznatě chlupatou, do 50 cm vysokou lodyhou. Listy podlouhlé až kopinaté, tmavě zelené. Květenství terminální; květní stopky za květu maximálně dvakrát delší kalicha, za plodu prodloužené; kališní cípy čárkovité, stopkatě žláznaté. Květy s korunou modrofialovou; ostruha vakovitá, nejširší u báze. Tobolky vejcovité, kratší než kalich.

Možná záměna: Na zřeteli je třeba mít běžný, u nás původní hledíček menší (Microrrhinum minus), který má světle fialové koruny, až čtyřikrát delší květní stopky, než je délka kalichu a tobolky dosahující délky kalichu. Oba druhy mohou zejména na sv. Moravě růst společně na sekundárních biotopech železničních těles.

Rozšíření: Primární areál druhu zahrnuje střední až východní část Mediteránu, resp. východní pobřeží Jaderského moře, s přesahem k pobřežním oblastem Malé Asie. Sekundárně je znám ze střední Evropy – Rakouska, Slovenska a České republiky.

V České republice byl druh poprvé zaznamenán na konci 60. let 20. století na Třinecku. Dodnes se většina známých lokalit koncentruje v oblasti sv. Moravy, a to v Ostravské pánvi, Beskydském podhůří a v Moravské bráně, kam proniká po Nový Jičín. Po roce 2020 byl také zaznamenán v Čechách, a to v Plzni-Koterově a na Chrudimsku v obci Prachovice. Lze předpokládat, že počet lokalit bude narůstat.

Ekologie: V primární části areálu tento druh osidluje příbřežní biotopy, jako jsou vápencová skaliska, útesy a písčité pláže. Sekundárně se objevuje podél komunikací, v lomech, na skládkách a deponiích kamenitých materiálu a rovněž v tělesech železniční dráhy, které jsou typickým biotopem druhu u nás. Hledíček preferuje narušovaná, vegetací nepřerostlá, osluněná, ale vlhčí stanoviště. Roste na štěrkovitých, písčitých, dobře propustných půdách.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.

Literatura:

Grulich V. (2000): Microrrhinum (Endl.) Fourr. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 336–337.

Hlisnikovský D. & Kocián P. (2021): Poznámky k adventivní flóře severní Moravy a Slezska 5. Microrrhinum litorale. – Acta Musei Beskydensis, 11: 53–66.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!