Menyanthes trifoliata - vachta trojlistá

29. 12. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Menyanthes trifoliata L. - vachta trojlistá

Čeleď: Menyanthaceae - vachtovité  

Status: C3, §3

 

Popis: Vytrvalé, do 12 vysoké byliny s válcovitým, plazivým, plným oddenkem a krátkou vystoupavou až poléhavou lodyhou. Listy jsou lysé, dlouze řapíkaté, trojčetné, nápadně pochvaté. Jednotlivé úkrojky jsou velmi krátce řapíčkaté až přisedlé, eliptické až protáhle obvejčité, na konci tupé, na okraji celokrajné až mělce vroubkované. Řapíky jsou vyplněné aerenchymatickým pletivem. Květenství jsou hroznovitá, poměrně bohatá. Květy jsou bílé, pětičetné, široce nálevkovité, různočnělečné. Korunní lístky jsou na okraji dlouze třásnitě brvité. Kalich je pětičetný, krátce trubkovitý. Plodem je jednopouzdrá tobolka.

 

Rozšíření: Cirkumpolárně rozšířený druh. Roste v mírném až subarktickém pásmu Evropy, Asie i Severní Ameriky. V jižnějších oblastech se vyskytuje pouze v horských polohách. V Evropě areál na jih zasahuje do Pyrenejí a Apenin.

 

V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně od nížin do hor. Těžiště rozšíření leží ve středních výškových polohách, okolo 500 m n. m. Hojněji se vyskytuje např. v severozápadních a jižních Čechách, na Českomoravské vrchovině, ve Šluknovském výběžku či v podhůří Orlických hor, naopak na jižní Moravě, v Moravském a Českém krasu a ve středním a dolním Povltaví zcela chybí.

 

Ekologie: Vlhkomilný druh, který roste na rašelinných a vlhkých loukách, na slatinách, na svahových prameništích, na okrajích tůní a oligotrofnějších rybníků, v mělkých vodních příkopech či vzácně v podrostu vrbin. Vachtě vyhovují hutné, zbahnělé, na živiny chudé půdy. Jedná se o světlomilnější druh, který snáší i dlouhodobé zaplavení. Jedná se o diagnostický druh společenstev svazů Caricion rostratae a Salicion cinereae. Poměrně často se vyskytuje také ve vegetaci patřící do svazu Calthion.

 

Geofyt až hemikryptofyt, který kvete v květnu a červnu.

 

Význam: Vachta trojlistá je fylogeneticky starobylý druh a v současné době také jediný žijící zástupce rodu. Pro svůj vysoký obsah hořčin (zejména menyanthinu) jsou v lidovém léčitelství sušené listy vachty používány na zlepšení zažívání a při trávicích potížích. V minulosti se vachta přidávala také do likérů.

 

Ohrožení a ochrana: Jedná se o druh, který byl dříve na našem území poměrně hojný. Značná část lokalit jeho výskytu však byla zničena v druhé polovině 20. století melioracemi a dalším zasahováním do vodního režimu luk. V současné době je druh dostatečně územně chráněn, je zařazen do Červeného seznamu cévnatých rostlin jako ohrožený a ve stejné kategorii je také chráněn zákonem.