Megalepthyphantes nebulosus (Sundevall, 1830) – plachetnatka domácí

Čeleď: Linyphiidae – plachetnatkovití

Status: běžný druh

Popis: Velká plachetnatka o délce těla je 3,4–6,7 mm (hlavohruď 1,5–2,4 mm). Hlavohruď je světle hnědá s tmavým vidlicovitým proužkem (u tmavších jedinců může být nevýrazný). Zadeček je kulovitě vejčitý, světle hnědý až hnědošedý s dvěma řadami tmavších někdy spojitých skvrn, vytvářejících kresbu. Nohy jsou štíhlé, poměrně dlouhé, žlutohnědé s tmavším kroužkováním.

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími plachetnatkami rodu Megalepthyphantes (v ČR 3 druhy). Spolehlivé určení je posle kopulačních orgánů. Podobná je také plachetnatka skalní (Lepthyphantes leprosus), která obývá podobné biotopy, je však menší, tmavší a na hlavohrudi nemá tmavý proužek. Kresbou na zadečku je podobná plachetnatka pařezová (Labulla thoracica), která však obývá jen lesní biotopy.

Rozšíření: Holarktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky.

V ČR nehojný druh, ale roztroušeně po celém území. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Plachetnatka domácí žije u nás převážně synantropně, na vnějších stěnách budov, v hospodářských staveních, ve starých zdech a sklepech, na zahradách, vyskytuje se však i v lomech, na skalách, v jeskynních a štolách. Žije spíše na vlhčích a stinných místech a pod kameny. Staví si plachetkovité sítě. S dospělci se setkáme po celý rok.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Nentwig W., Blick T., Bosmans R., Gloor D., Hänggi A., Kropf C. (2024): Spiders of Europe. Version 09.2024. Online at https://www.araneae.nmbe.ch.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!