Lymexylon navale - lesan lodničník

31. 5. 2020 vytvořil Filip Trnka

Lymexylon navale (Linnaeus, 1758) – lesan lodničník
Čeleď: Lymexylidae – lesanovití
Status: VU

 

Popis: Velikost těla 7–16 mm. Tykadla jedenáctičlánková. Hlava černá, štít, báze krovek a končetiny jsou oranžové. Krovky v druhé třetině tmavnou a u zadečku zcela černé. Makadla samců jsou výrazně větvená.

 

Možná záměna: S příbuznými zástupci čeledi žijících v ČR. Poměrně běžný je lesan hnědý (Hylecoetus dermestoides) a posledním druhem je velmi vzácný lesan Hylecoetus flabellicornis. Rod Lymexylon liší celkovým habitem a velikostí. Na rozdíl od rodu Hylecoetus má dlouhá nitkovitá tykadla (na rozdíl od krátkých a pilovitých), oči nevystupují z obrysu hlavy (na rozdíl od vystupujících), zadní část hlavy je slabě přitisklá ke štítu (na rozdíl od silně přitisklé). Štít je stejně dlouhý a široký (na rozdíl od širšího) a krovky jsou bez žebírek (na rozdíl s žebírky).

 

Rozšíření: Vyskytuje se především v Evropě, západně ve Francii a Anglii, severně zasahuje do Švédska a Pobaltí, v celé střední Evropě a na jich zasahuje do severní Itálie na východ do Ruska a Malé Asie.

 

V ČR velmi lokální především v nížinách, souvisle v Polabí nebo na střední a jižní Moravě.

 

Biologie a ekologie: Dospělci od konce května do července s maximem v červnu. Obývají různé typy listnatých nebo smíšených lesů nebo staré solitérní stromy. Brouci mají denní aktivitu a během dne sedí na kmenech. Při rozmnožování dochází k odpolednímu rojení mnoha jedinců. Samičky kladou vajíčka začátkem léta na dřevo listnáčů, často starých dubů (Quercus spp.). Kladení probíhá hlavně na místa bez kůry, obvykle již do chodeb jiných druhů hmyzu. Vývoj larev probíhá v kmenech nebo silnějších větvích. Larvy vytváří typické vodorovné požerky až 30 cm hluboké. Ve dřevě dochází i ke kuklení. Vývoj trvá nejméně jeden rok.

 

Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „zranitelný“. Jedná se o druh typický pro zachovalejší a původní lesní porosty s dostatkem mrtvého dřeva. Hlavní příčinou ohrožení je tedy intenzivní lesnictví a přeměna lesních porostů na jehličnaté monokultury. Vhodné je prosvětlování lesů, extenzivní hospodaření a ponechávání mrtvého dřeva.

 

 

Literatura:

 

Dominik J. (1957): Część XIX. Chrząszcze – Coleoptera. Miazgowce – Lyctidae, Drwionki – Lymexylonidae. Klucze do Oznaczania Owadów Polski, 21: 43-44, Warszawa.

 

Hůrka K. (2005): Brouci České a Slovenské republiky. Beetles of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín.