Lunaria rediviva - měsíčnice vytrvalá

29. 7. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Lunaria rediviva L. - měsíčnice vytrvalá  

Syn.: Lunaria odorata Lam.  

Čeleď: Brassicaceae - brukvovité  

Status: C4, §3

 

Popis: Statné vytrvalé byliny s plazivým oddenkem a přímou, řídce větvenou lodyhou, dorůstající se 30-140 cm. Listy jsou okrouhle vejčité až vejčitě kopinaté, zašpičatělé, na bázi srdčité, na líci tmavozelené, pýřité, na rubu sivé, chlupaté, spodní dlouze řapíkaté. Květenství jsou hroznovitá. Květy jsou růžové, vzácněji bílé, silně vonné. Plodem je široce eliptická šešule.

 

Možná záměna: Podobná měsíčnice roční (Lunaria annua) je pouze dvouletá, má květy nevonné, tmavě fialové a šešule okrouhlé.

 

Rozšíření: Evropa kromě nejjižnějších a nejsevernějších poloh. Severní hranice probíhá jižní Skandinávií a Estonskem, jižní Portugalskem. Chybí ve Velké Británii. Zavlečena byla na východní pobřeží severní Ameriky.

 

V ČR se vyskytuje roztroušeně v chladnějších polohách celého státu, především v podhůří a v horách. V termofytiku pouze v inverzních polohách na jižní Moravě. Na vhodných biotopech vytváří rozsáhlé porosty. Poměrně často zplaňuje.

 

Ekologie: Měsíčnice vytrvalá roste hlavně na stinných stanovištích, v suťových a svahových listnatých lesích, v údolích okolo lesních potoků, či ve vysokobylinných společenstvech v ledovcových karech. Na půdách vlhčích a bohatých na humus a živiny. Diagnostický druh společenstev suťových lesů svazu Tilio-Acerion.

 

Hemikryptofyt, kvetoucí v květnu až červenci.

 

Význam: V minulosti byla pěstována pro své výrazně vonné květy.