Lucilia silvarum - bzučivka

24. 1. 2021 vytvořil Ondřej Machač

Lucilia silvarum (Meigen, 1826) – bzučivka

Čeleď: Calliphoridae – bzučivkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 5–10 mm. Hlava je bělavá s tmavými znaky a krátkými černými pýřitými tykadly. Oči jsou hnědočervené, u samců se vzadu dotýkají, u samic jsou vzdálené. Štít je jen o málo delší než širší s několika řadami dlouhých brv. Štítek je zelený. Křídelní šupiny jsou bělavé. Zadeček je oválně soudkovitý, mírně zploštělý. Zbarvení celého těla je zelené se zlatavým kovovým leskem. Nohy jsou černé. Křídla jsou téměř čirá, na bázi mírně nahnědlá. Báze krajní žilky je černá, stejně jako žilky v křídle. Larvy jsou červovité, bělavé, v přední části zúžené, v zadní části uťaté. Kukla je hnědá, soudkovitá.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími podobnými druhy rodu Lucilia (v ČR 9 druhů). Všechny naše druhy jsou si podobné a k druhovému určení je potřeba kombinace morfologických znaků, zejména počet řad brv na štítu a barva báze žilek na křídle. Některé blízce příbuzné druhy jdou spolehlivě určit jen podle kopulačních orgánů. Bzučivka L. silvarum se od ostatních našich druhů liší třemi řadami brv ve středu druhého článku štítu a černou bází krajní žilky v křídle a dlouhými hnědými makadly na sosáku.

 

Rozšíření: Holarktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky.

 

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, od nížin do hor.

 

Biologie a ekologie: Tato bzučivka obývá různé lesní i nelesní biotopy, s oblibou na mokřadech a v okolí vodních ploch, občas i v okolí lidských sídel a zalétá i do lidských obydlí. Aktivní je zejména za slunečných dnů. Živí se nektarem květů. Stejně jako jiné bzučivky rodu Lucilia vyhledává mršiny různých obratlovců, tento druh se s oblibou vyskytuje na mršinách žab a někdy klade vajíčka i na živé a poraněné žáby, zvláště ropuchy a způsobuje myázi. Občas ji můžeme spatřit také na trusu, odpadcích a kompostech. Na mršinách se slétají společně s jinými druhy ve velkých počtech. Samičky kladou vajíčka do porušené tkáně a tělních otvorů. Larvy jsou nekrofágní a živí se rozkládající se tkání. Kuklí se v půdě. Vývoj je rychlý a trvá od vajíčka po imago asi 18–24 dnů, dospělci žijí až několik týdnů. Tento druh se spolu s dalšími bzučivkami rodu Lucilia (a jinými organismy) významně podílí na rozkladu mršin v přírodě. Má také význam ve forenzní entomologii. S dospělci se setkáme zejména v létě a na podzim.

 

 

Literatura:

 

Fremdt H., Szpila K., Huijbregts J., Lindstrom A., Zehner R. & Amendt J. (2012): Lucilia silvarum Meigen, 1826 (Diptera: Calliphoridae) - A new species of interest for forensic entomology in Europe. Forensic Science International 222: 335–339.

 

Szpila K. (2021): Key for identification of European and Mediterranean blowflies (Diptera, Calliphoridae) of forensic importance Adult flies. http://www.eafe.org/

 

Šuláková H. (2014): Forenzní entomologie – když smrt je jen začátek. Živa 5/2014.

 

Šuláková H., Barták M. & vaněk J. (2014): Bzučivkovití (Diptera, Calliphoridae) české části Krkonoš. Opera Corcontica 51: 145–156.