Lophopilio palpinalis - sekáč lesní

11. 10. 2019 vytvořil Ondřej Machač

Lophopilio palpinalis (Herbst, 1799) – sekáč lesní

Čeleď: Phalangiidae – sekáčovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 3–5 mm. Tělo je oválné, mírně zploštělé. Oční hrbolek je vystouplý s výraznými trny. Čelní okraj hlavohrudi s třemi drobnými trny. Tělo je tmavě hnědé až hnědošedé, často s nádechem do hnědočervena s nevýraznou sedlovitou tmavou skvrnou na zadečku. Nohy jsou poměrně krátké, obvykle červenohnědé až narůžovělé s výraznými trny v předkyčlí. Stehna makadel s řadou ostnů a prstovými výrůstky.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími sekáči z čeledi Phalangiidae. Na první pohled připomíná sekáče obecného (Oligolophus tridens), ten nemá ostny na makadlech a tak výrazné otrnění nohou a spíše hnědé zbarvení s výraznějším tmavým sedlem.

 

Rozšíření:  Evropský druh, který se vyskytuje ve střední, severní a západní Evropě, Británii, severní Itálii na východ až po sever Balkánského poloostrova, chybí ve Středomoří a Pyrenejském poloostrově.

 

V ČR roztroušeně po celém území, zejména ve středních polohách.

 

Biologie a ekologie: Sekáč lesní se vyskytuje v různých typech vlhčích lesů, jak jehličnatých, tak listnatých, někdy i v kulturních smrčinách vyšších poloh. Žije v listovém opadu, pod kameny a kusy padlého dřeva na vlhkých a stinných místech. Někdy i pod kůrou pařezů. Živí se drobnými živočichy, občas i houbami. Patří mezi pozdní druhy našich sekáčů. S dospělci se setkáme od srpna až do prosince (nejvíce v říjnu a listopadu).

 

 

Literatura:

 

Šilhavý V. (1956): Sekáči – Opilionidea. Fauna ČSR 7, Nakladatelství ČŠAV, Praha.

 

Šilhavý V. (1971): Sekáči – Opilionidea. In: Daniel M. & Černý V., Klíč zvířeny ČSSR IV. ČSAV, Praha.