Lixus iridis - rýhonosec zelený

27. 5. 2010 vytvořil Filip Trnka

Lixus iridis Olivier, 1807 – rýhonosec zelený

Čeleď: Curculionidae – nosatcovití

Status: běžný druh

 

Popis: Veliskost těla 11–17 mm, základní zbarvení je černé, na těle jsou drobné chloupky, které zachytávají pyl (proto žlutý poprašek témeř na celém těle). Nosec téměř rovný a válcovitý, u samic obvykle delší a tenčí.

 

Možná záměna: S jinými druhy z rodu Lixus. Spolehlivě určíme podle celkového habitatu těla a charakteristického vykrojení krovek. Příbuzné druhy mají konec krovek vykrojený jiným způsobem.

 

Rozšíření: Celá Evropa, Blízký východ, střední Asie a na Sibiř až k Pacifiku.

 

V ČR hojný druh rozšířený po celém území.

 

Biologie a ekologie: Dospělci od května do září na vlhkých biotopech, především podmáčené a mokřadní louky, břehy vodních ploch a řek, okraje lesů a lesní světliny. Imaga nejčastěji zastihneme na živných rostlinách mezi které patří kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), sevlák (Sium spp.), halucha (Oenanthe spp.), bolehlav (Conium spp.), rozpuk (Cicuta spp.), bolševník (Heracleum spp.), miřík (Apium spp.), libeček lékařský (Levisticum officinale), děhel (Angelica spp.), jarva (Cnidium spp.) a pastinák setý (Pastinaca sativa). Na živných rostlinách probíhá páření (květen-červen), vývoj larev probíhá ve stonku a kořenech.

 

   

 

Literatura:


Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera – Curculionidae (Tanymecinae, Leptopiinae, Cioninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). Beiträge zur Entomologie 33: 257–381.

 

Smreczyński S. (1968): Podrodziny Tanymecinae, Cleoninae, Tanyrhnychinae, Hylobiinae. Klucze do oznaczania owadów Polski; Cz. XIX: Coleoptera. Zeszyt 98c: Curculionidae.