Linyphia triangularis (Clerck, 1757) – plachetnatka keřová

Čeleď: Linyphiidae – plachetnatkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla u samic 5–6,6 mm, u samců 4,5–6 mm (hlavohruď 2–3,5 mm). Hlavohruď světle hnědá až žlutavá s tmavou vidlicovitou skvrnou. Okraje hlavohrudi jsou tmavší, patrné zejména u samců. Sternum je černé. Zadeček je u samic kopulovitý, vrchní strana zadečku je bílá s tmavou zubatou skvrnou táhnoucí se středem zadečku. Spodní strana zadečku je tmavá, po stranách jsou světlé skvrnky. Samci mají zadeček protáhlý a tmavší. Nohy jsou jednobarevné světlé.

Možná záměna: Záměna je možná s ostatními druhy rodu Linyphia, odlišíme ji podle kresby na zadečku, dobou výskytu a podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh - Evropa a Asie.

V ČR hojný druh po celém území. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Plachetnatka keřová je zejména v podzimních měsících jedním z nejhojnějších našich pavouků. Obývá různé biotopy, okraje lesů, louky, křovinaté stráně, mýtiny, zahrady aj. V podzimních měsících kdy dospívají, můžeme jejich plachetkovité sítě nalézt téměř na každém keříku či hustější vegetaci. Tvoří si plachetkovitou síť která může být dlouhá až 30 cm. Tato síť se skládá s plachetky a z ní vedou kolmo lapací vlákna  nahoru i dolů. Plachetnatka  se pohybuje po spodní straně sítě "hlavou dolů". Od září probíhá také kopulace, samice nejsou k samcům agresivní a nechají je i nějaký čas žít na společné síti. Často se v jedné síti sejde několik samečků. Samice po páření vytváří několik bílých vřetenovitých kokonů. S dospělci se setkáme od srpna do listopadu.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!