Linyphia hortensis - plachetnatka zahradní

18. 6. 2021 vytvořil Ondřej Machač

Linyphia hortensis Sundevall, 1830 – plachetnatka zahradní

Čeleď: Linyphiidae – plachetnatkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla je 4–6 mm (hlavohruď 1,8 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá až hnědočervená s tmavší přední částí. Zadeček je u samic kopulovitý, vrchní strana zadečku je bílá s tmavou širokou laločnatou skvrnou táhnoucí se středem zadečku. Boky zadečku jsou tmavé, stejně jako spodní část. Samci mají zadeček užší a tmavý, obvykle s dvěma světlými skvrnami v přední části. Mladí jedinci mají světlejší zbarvení. Samci mají zadeček protáhlý a tmavší. Nohy jsou světle žlutohnědé.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími podobně zbarvenými druhy plachetnatek. Podobná je vzácnější plachetnatka křovinná (Frontenellina frutetorum), která má ploší zadeček a tmavší nohy. Zaměnit ji lze také s plachetnatkou bičovitou (Microlinyphia pusilla), která je však výrazně menší. Záměna je možná také s některými druhy rodu Neriene. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů. Zbylé naše druhy rodu Linyphia – plachetnatka keřová (L. triangularis) a plachetnatka teplomilná (L. tenuipalpis) se liší mj. světlým zbarvením hlavohrudi.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Střední Asie.

 

V ČR hojný druh, v nížinách a středních polohách po celém území. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Plachetnatka zahradní obývá světlé lesy (zvláště lužní lesy a dubohabřiny) a jejich okraje, meze, okraje cest, břehy řek, někdy i v parcích a zahradách (odtud české jméno). Žije na bylinné vegetaci, často v polostínu v podrostu světlých lesů, s oblibou mezi trsy lesních ostřic a jiných bylin vytvářející porosty. Staví si plachetkovitou síť mezi bylinami, kde na spodní straně číhá na drobné členovce. Samice není vůči samci agresivní a po páření vytváří několik oválných kokonů v blízkosti sítě. Aktivní je ve dne i v noci. S dospělci se setkáme od dubna do září, nejpočetněji však v květnu a červnu.

 

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha. 

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.