Libanotis pyrenaica (L.) Bourg. – žebřice pyrenejská

Syn.: Crithmum pyrenaicum L.; Athamanta libanotis L., A. sibirica L.; Libanotis montana Crantz; L. daucoides Scop.; L. vulgaris DC.; Seseli libanotis (L.) Koch; Balinotella libanotis (L.) Soják

Čeleď: Apiaceae – miříkovité

Status: NT

Popis: Bylina s krátkým, bělavým oddenkem, s četnými adventivními kořeny. Lodyha mohutná, na bázi s čupřinou odumřelých listů, hrubě rýhovaná, vysoká až 150 cm. Čepel spodních listů v obrysu široce eliptická, 2krát lichozpeřená, s lístky hrubě zubatými; řapík oblý. Okolíky složené až ze 40 okolíčků, jejich stopky hustě krátce chlupaté; obal složený z 5–8 brvitých listenů; obalíčky přítomny. Květy oboupohlavné, bílé; kališní cípy šídlovité. Merikarpia kratičce chlupatá, šedohnědá, světlejší na žebrech.

Možná záměna: Dobře poznatelný druh, jediný zástupce rodu na našem území. Podobný se může zdát třeba sevlák potoční (Sium latifolium), jenž se liší ekologií, dvojím typem listů a lysými merikarpii. V rámci svého areálu je žebřice značně variabilní v mnoha znacích, rozpadá se na několik poddruhů, ovšem taxonomicky je její status neuspokojivě vyřešen. Patří mezi málo zástupců miříkovitých rostlin vytvářejících polyploidní komplexy. Některé evropské květeny zahrnují rod žebřice do šířeji pojatého rodu sesel (Seseli spp.)

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším euroasijským areálem, který se rozpíná od západní Evropy po střední část Sibiře.

V České republice je výskyt soustředěn do teplejších oblastí nižších nadmořských výšek, v Čechách to je především Polabí, České středohoří, vápencové oblasti jz. Čech, na Moravě hojně roste v Podyjí, v povodí Svratky a Moravy, v Bílých Karpatech, v Moravské bráně, ve Slezsku na Opavsku.

Ekologie: Osidluje rozmanité typy strání, sutí a drolin, suchých i slatinných luk, pláště lesů, ruderálnější stanoviště jako jsou okraje vinic, cest, úvozů, náspy, kamenolomy, břehy vodotečí. Často lze vidět při zříceninách hradů. Vyhledává osluněná místa, suché, spíše bazické podklady. Žebřice je součástí řady vegetačních typů, je i významným deštníkovým druhem, hostitelskou rostlinou pro zárazy (Orobanche alsatica (O. bartlingii)), živnou rostlinou řady vzácných či v Česku již vyhynulých druhů – klikoroha (Hypera libanotidis), housenek můry z rodu plochuška (Depressaria libanotidella), aj.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od července do září. 

Ochrana a ohrožení: Žebřice není vedena mezi zvláště chráněnými druhy naší přírody, v Červeném seznamu patří do nižší kategorie téměř ohrožených druhů (NT), což odráží její regionálně omezený, ale lokálně početnější výskyt.

Literatura:

Němečková H., Krak K. & Chrtek J. (2019): Complex Pattern of Ploidal and Genetic Variation in Seseli libanotis (Apiaceae). – Annales Botanici Fennici, 56: 57–77.

Slavík B. & Tomšovic P. (1997): Libanotis In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 360–362.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!