Leucorrhinia albifrons (Burmeister, 1839) – vážka běloústá
Čeleď: Libellulidae – vážkovití
Status: SO, VU, HD IV
Popis: S velikostí těla 33–39 mm patří mezi menší druhy vážek. Stejně jako u ostatních zástupců rodu Leucorrhinia je přední část hlavy (čelo a horní pysk) bílá. Na rozdíl od ostatních druhů má L. albifrons bílé skvrny i po stranách spodních pysků. Samci mají šedomodré oči, tmavou hruď a tmavý štíhlý zadeček, který má šedavé ojínění. Ojínění je obvykle nejvýraznější na třetím a čtvrtém zadečkovém článku, ale může přecházet až na hruď. Samice jsou tmavého zbarvení se žlutými skvrnami na svrchní straně hrudi a zadečku. Oči samic jsou hnědé. Juvenilní samci jsou zbarvením podobní samicím. Na bázi křídel jsou u obou pohlaví tmavé skvrny. Plamky na křídlech jsou tmavé, směrem ke konci křídla lemované bílými žilkami. Zadečkové přívěsky samců i samic jsou kontrastně bílé.
Možná záměna: Díky světlému ojínění samců a bílým přívěskům na konci zadečku je nejpodobnějším druhem vážka široká (Leucorrhinia caudalis). Pro tento druh je však charakteristický kyjovitě rozšířený zadeček. Plamky na křídlech jsou navíc u L. caudalis shora bílé. Samice jsou zbarvením podobné samicím vážky čárkované (L. dubia). Liší se však uspořádáním světlých skvrn na zadečku.
Rozšíření: Palearktický druh mající centrum výskytu v Pobaltí a jižní části Finska a Švédska. V celém svém areálu patří vážka běloústá mezi méně časté druhy, ale lokálně může být početná. Ve střední Evropě a dále směrem na západ je rozšíření řídké a velmi nesouvislé.
V ČR patří mezí vzácné druhy s ostrůvkovitým rozšířením. Většina nálezů pochází z nadmořské výšky do 500 m n. m.
Biologie a ekologie: Vyhledává čisté, oligotrofní až mezotrofní stojaté vody jako jsou tůně v pískovnách či lomech, světlé lesní rybníky nebo rašelinná jezírka. Preferuje mělčí vody s nízkou rybí obsádkou a hojnou vodní vegetací. Toleruje kyselé vody až do pH 4. S dospělci se setkáme od konce května do půlky srpna, nejpočetnější jsou v červnu. Samci často poletují nízko nad otevřenou vodní hladinou. Vývoj larev trvá v našich podmínkách zpravidla dva roky.
Literatura:
Dijkstra KDB & Lewington R (2006): Field Guide to the Dragonflies of Britain and Europe. British Wildlife Publishing Ltd. 320 pp.
Dolný A, Harabiš F & Bárta D (2016): Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. Academia, Praha. 342 pp.
Waldhauser M & Černý M (2014): Vážky ČR: Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. ČSOP Vlašim. 184 pp.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!