Leersia oryzoides (L.) Swartz – tajnička rýžovitá

Syn.: Phalaris oryzoides L.; Asperella oryzoides (L.) Lam.; Asprella oryzoides (L.) Schreb.; Homalocenchrus oryzoides (L.) Mieg ex Pollich; Oryza oryzoides (L.) Dalla Torre & Sarnth.; Ehrharta clandestina Weber; Poa paludosa Honck. in Verz.

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: NT

Popis: Světle zelená, dlouze výběžkatá tráva se stébly křivolace vystoupavými nebo poléhavými, na dolních uzlinách kořenujícími, od báze větvenými, obvykle do 100 cm dlouhými. Kolénka chlupatá. Listy až 30 cm dlouhé, na okrajích drsné, pilovitě zoubkaté; listové pochvy nazpět drsné, horní nafouklé; jazýček velmi krátký, uťatý. Lata volná, řídká, dlouho skrytá v nafouklé listové pochvě, větévky laty křivolaké, drsné; klásky jednokvěté, zploštělé, hroznovitě nahloučené, plevy chybí, plucha bez osiny, na kýlu brvitá.

Možná záměna: Dobře poznatelný, snad nezaměnitelný druh trávy.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem zahrnujícím mírný a boreální pás Evropy a Severní Ameriky, ojediněle zasahující do západní části Sibiře, resp. na Dálný východ, rovněž rostoucí izolovaně na Azorských ostrovech, na Kavkaze či v Mexiku. Zavlečený byl do Austrálie, na Nový Zéland a Kubu. V Evropě roste vyjma nejsušších oblastí téměř na celém kontinentu.

V České republice se vyskytuje v nížinách a v teplých pahorkatinách, relativně častý je v rybničních oblastech jižních Čech, Českomoravské vrchoviny, na severní Moravě a v povodí velkých řek. V řadě oblastí je však velmi vzácným druhem nebo zcela chybí. Lokality obvykle nepřesahují 700 m n. m.

Ekologie: Druh je značně vlhkomilný, roste na březích rybníků a jejich letněných dnech, při umělých vodních nádržích, podél vodotečí, kanálů, příkopů a dalších typech vlhkých stanovišť. Preferuje na živiny bohaté, jílovité až bahnité substráty, méně často ve vlhkých štěrkopíscích. Ze stabilních, nenarušovaných porostů mizí tlakem konkurenčních druhů, ale dlouze vytrvává v semenné bance. Fertilní jsou pouze kleistogamické květy. Je součástí několika vegetačních typů, např. nízkých rákosin sv. Glycerio-Sparganion či vegetace obnažených den rybníků sv. Eleocharition ovatae.

Hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od srpna do září.

Ochrana a ohrožení: Tajnička rýžovitá není vedena mezi zvláště chráněnými druhy, ale je zařazena do Červeného seznamu v kategorii téměř ohrožených druhů (NT). Tento status odráží různorodou frekvenci výskytu napříč naším územím i absenci v rozsáhlých oblastech Česka. Tajničku lze mimo dobu květu snadno přehlédnout. Druh v některých zemědělských oblastech v minulosti ustoupil vinou rozsáhlých meliorací a zatrubňování koryt drobných vodotečí.

Literatura:

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

Kaplan Z., Danihelka J., Šumberová K., Chrtek J. Jr., Rotreklová O., Ekrt L., Štěpánková J., Taraška V., Trávníček B., Prančl J., Ducháček M., Hroneš M., Kobrlová L., Horák D. & Wild J. (2017): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 5. – Preslia 89: 333–439.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!