Ledum palustre - rojovník bahenní

28. 7. 2008 vytvořil Michal Hroneš

Ledum palustre L. - rojovník bahenní  

Syn.: Ledum tomentosum Stokes, Rhododendron palustre (L.) Kron et Judd, Rhododendron tomentosum Harmaja.  

Čeleď: Ericaceae - vřesovcovité

Status: C3, §3

 

Popis: Keřík, dorůstající až 1,5 m. Je bohatě větvený. Větve jsou poléhavé až vystoupavé, hustě porostlé rezavými, žláznatými chlupy. Listy jsou úzce kopinaté, na okrajích často podvinuté, kožovité, na lící tmavě zelené, lysé, na rubu s rezavými chloupky. Listy po rozemnutí intenzivně voní. Květní stopky jsou podepřeny velkými, vejčitými, nahnědlými listeny. Květy jsou bílé nebo krémové, tvořící bohaté vrcholové okolíky. Plodem je vejcovitá tobolka. Semena jsou opatřena křídlatým osemením.

 

Rozšíření: Celkové rozšíření zahrnuje severní a střední Evropu, Sibiř, Grónsko a Severní Ameriku.

 

Roztroušeně v českém mezofytiku a oreofytiku, na Moravě je známa pouze jediná lokalita na Rejvízském rašeliništi. Poměrně častý je např. na Třeboňsku, ve Slavkovském lese nebo ve skalních městech na severu republiky (Teplicko-adršpašské skalní město, Labské pískovce).

 

Ekologie: Rojovník roste na vlhkém a kyselém podloží. Obývá především rašelinné bory nebo zrašelinělé úseky ve skalních městech.

 

Chamaefyt až fanerofyt, kvetoucí od května do června.

 

Ohrožení: Nedostatek vhodných biotopů, způsobených především meliorací a změnou skladby původních borů. 

Ochrana: Rojovník bahenní je chráněn zákonem, taktéž mnoho lokalit jeho výskytu je územně chráněno.

 

Využití: Silice extrahované z rojovníku se mezi severskými domorodými národy používají jako ochrana proti bodavému hmyzu i léčivka. Z rojovníku se také vyrábějí homeopatika, pomáhající při zánětech kloubů, revmatismu nebo při léčbě podlitin.