Lathyrus sylvestris L. – hrachor lesní

Syn.: Lathyrus platyphyllos Retz.

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: běžný druh

Popis: Bylina s dlouhými, plazivými oddenky. Lodyhy poléhavé nebo popínavé, lysé, hranaté, křídlaté, obvykle 60 –200 cm dlouhé. Listy s 1 párem kopinatých až čárkovitě kopinatých, plochých lístků. Vřeteno listu obvykle zakončené trojramennou úponkou; palisty polostřelovité, bylinné. Květenství chudé tvořené obvykle 4–7 květy. Květy šikmo odstálé; koruna pestře barevná, v odstínech růžové až růžovofialová, pavéza na svrchní straně žlutozelená, člunek se žlutým nebo hnědým nádechem. Lusky čárkovité, lysé, hnědé. Semena kulovitá, matná, šedohnědá.

Možná záměna: Na našem území se lze setkat celkem se třemi druhy spadajícími do okruhu hrachoru lesního (Lathyrus sylvestris agg.). Hrachor širolistý (Lathyrus latifolius) má listy výrazně širší a zvlněné, květenství bohatší, pavézu na svrchní straně růžově zbarvenou. Nejvzácnější zástupce tohoto okruhu – hrachor různolistý (L. heterophyllus) mívá horní listy s dvěma páry lístků.

Rozšíření: Druh s evropským areálem, který se vyhýbá pouze nejsevernějším a nejjižnějším částem kontinentu, na východ zasahuje střední a jižní části Ruska, izolovaně i dále na Sibiř. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky.

V České republice se vyskytuje roztroušeně po celém území zejména v nižších a středních polohách, zasahuje do nižších poloh oreofytika. V nejteplejších částech Čech a Moravy se vyhýbá otevřeným nelesnatým oblastem.

Ekologie: Hrachor lesní provází křoviny a lesní lemy, světlé lesy a paseky, roste též na sutích a při okrajích komunikací. Preferuje sušší, světlá stanoviště, zvládá též polostín. Roste často na kamenitých substrátech.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od července do srpna.

Literatura:

Chrtková A. & Bělohlávková R. (1995): Lathyrus L. In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 416–437.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!