Lasius (Dendrolasius) fuliginosus (Latreille, 1798) – mravenec černolesklý

Čeleď: Formicidae – mravencovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla je u dělnic 3–4 mm, u královny 6–6,5 mm. Tělo je uhlově černé s výrazným leskem (odtud české jméno). Hlava je poměrně velká, vzadu vykrojená. Koncové články tykadel a chodidla jsou žlutohnědá.

Možná záměna: Dobře poznatelný mravenec. Od našich ostatních mravenců (zvláště rodu Lasius) se liší uhlově černou barvou s výrazným leskem.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy, Střední Asie, Číny a Japonska.

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, zejména v teplejších oblastech a nížinách, vyskytuje se však i v pahorkatinách.

Biologie a ekologie: Mravenec černolesklý obývá světlé listnaté lesy (zvláště doubravy), někdy také smíšené lesy, lesostepi, parky a také alejové a soliterní stromy. Žije na stromech, kde si nejčastěji v dutinách stromů buduje kartonová hnízda z rozžvýkaného dřeva, hlíny a medovice. V hnízdech roste často houba Cladosporium myrmecophilum a řada dalších mravenčích hostů (inquilinů). Kolonie těchto mravenců jsou velmi početné a můžou mít až okolo milionu jedinců. Tento mravenec se živí zejména medovicí mšic a červců, za kterými se vydávají dělnice do korun stromů typickými „mravenčími dálnicemi“ a to jak ve dne, tak v noci. Kolonie vydávají specifický nakyslý zápach s odpuzujícím účinkem pro jiné druhy mravenců. Královna po vyrojení, které probíhá většinou v červnu nebo červenci, vyhledává mraveniště jiných mravenců rodu Lasius a obsadí hnízdo. O vajíčka tak zprvu pečují dělnice jiných mravenců, které pak postupně nahradí dělnice mravence černolesklého.

Literatura:

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2012): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví. Academia Praha.

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!