Labia minor (Linnaeus, 1758) – škvor malý

Syn.: Forficula minor Linnaeus, 1758

Čeleď: Spongiphoridae

Status: běžný druh

Popis: S délkou těla 5,5–8,5 mm se jedná o našeho nejmenšího škvora. Barva těla je hnědá až žlutohnědá, hlava je černá, nohy žluté. Nápadné jsou silně vyvinuté krovky, pod kterými jsou složena poměrně velká křídla. Zadeček je, jako u všech škvorů, zakončen „klíšťkami“ – štěty. Štěty samců (1,5–2 mm) jsou oddálené, na vnitřní straně s několika zoubky. Štěty samic (1–1,5 mm) jsou rovnoběžně přitisknuty k sobě a jsou bez zoubků. Celé tělo je pokryto drobným ochlupením.

Možná záměna: Vzhledem k velikosti nezaměnitelný druh. Ostatní naše druhy škvorů jsou podstatně větší a nemají tak výrazně vyvinuté krovky a křídla. Při zběžném pohledu může škvor malý (zejména samice) připomínat drabčíka.

Rozšíření: Kosmopolitní druh (rozšířený po celém světě).

V ČR roztroušeně až hojně po celém území. Pravděpodobně méně hojný než v minulosti kvůli snížení stavů dobytka a masivnímu používaní veterinárních přípravků.

Biologie a ekologie: Koprobiontní druh vyhledávající exkrementy, případně jinou zahnívající hmotu. Nejčastěji se vyskytuje na pastvinách nebo u hnojišť a kompostů. Všežravec živící se živým i mrtvým hmyzem (často larvami) a rozkládajícími se rostlinnými zbytky. Velmi dobrý letec, v noci přilétá na světlo. Oplodněná samice hloubí mateřskou komůrku v půdě (pod trusem, v kompostu apod.) a klade v ní vajíčka. O vajíčka se stará, brání je a čistí. Drobné nymfy zprvu zůstávají s matkou, pak se rozlézají do okolí.

Literatura:

Haes E.C.M., Harding P.T. (1997): Atlas of grasshoppers, crickets and allied insects in Britain and Ireland. The Stationery Office, London.

Chládek F. (2007): Škvoři – In: Hudec K. [et al.], Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!