Juncus atratus Krocker – sítina tmavá (sítina černající)

Syn.: Juncus septangulus Peterm.; Juncus melananthos Rchb.; Juncus serotinus Schur

Čeleď: Juncaceae – sítinovité

Status: CR, §K

Popis: Statná, vytrvalá, hustě trsnatá sítina, s lodyhou hranatou, dosahující až 120 cm výšky. Dřeň ostře přehrádkovaná. Kružel vrcholový; okvětní lístky kaštanově tmavohnědé. Tobolky delší než okvětí.

Možná záměna: V České republice v době květu nezaměnitelná díky kombinaci statného vzrůstu, hranatých lodyh a tmavých výrazně lesklých okvětních lístků. Sterilní rostliny už jsou poměrně špatně determinovatelné.

Rozšíření: Sítina tmavá má euro-západosibiřský areál, v temperátní až teplejší zóně. Těžiště tohoto druhu leží v kontinentálních oblastech východní Evropy, odkud v nesouvislém areálu zasahuje do Evropy střední a západní. Ojedinělé lokality najdeme ve Francii, Itálii, Německu, Polsku, v České republice. Početnější je na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

V ČR byla historicky doložena z Plzeňska, Českého krasu, z okolí Kladna a Rožďalovicka. V současnosti je na všech lokalitách na území Čech vyhynulá, zanikly též lokality v okolí Znojma, Tlumačova, a na místech zaplavených vybudováním Novomlýnských nádrží. Současný výskyt je omezen na oblast Soutoku na jižní Moravě a izolovanou lokalitu v okolí města Olomouce.

Ekologie: Druh se specifickými ekologickými nároky – vlhkomilný, teplomilný, heliofyt, vázaný na zaplavované kontinentální louky s vysokou hladinou podzemní vody a často na jaře (nebo v průběhu roku) přeplavované sloupcem vody, snáší však letní přísušky. Rostlina konkurenčně slabá, nesnáší velké množství odumřelé biomasy v podrostu, preferující rozvolněné luční porosty.

Hemikryptofyt kvetoucí v červnu až v červenci.

Význam: Jedna z nejvzácnějších rostlin České republiky, zajímavý kontinentální element v české flóře.

Ohrožení a ochrana: Sítina tmavá doplatila na destrukci přirozených biotopů, zvýšenou zemědělskou činnost, na změny vodního režimu lokalit, v současnosti hrozí přímá destrukce Hodonínské Doubravy především neuvážlivým lesním hospodařením. Druh v ČR zvláště chráněný zákonem, vedený jako kriticky ohrožený, několik lokalit je chráněno územně. Kultivaci semen, náhradní genovou banku a management lokality na Olomoucku zabezpečuje sdružení Sagittaria.

Literatura:

Burkart M., Alsleben K., Lachmuth S. et al. (2010): Recruitment requirements of the rare and threatened Juncus atratus. – Flora, 205(9): 583–589.

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!