Issus muscaeformis (Schrank, 1781) – kornatka

Čeleď: Issidae - kornatkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla je 5,5–7 mm. Tělo je zavalité a krátké, téměř tak dlouhé jako široké. Hlava je šedohnědá s jasně ohraničenou světlou páskou na spodní straně čela. Tykadla jsou krátká, nitkovitá. Oči jsou poměrně velké, tmavě hnědé. Celé tělo je skvrnitě hnědošedé. Křídla kožovitá krátká a široká s hustou žilnatinou. Hnědošedá s variabilním skvrněním. Nohy jsou hnědé s tmavším skvrněním. U báze zadních noh jsou zubaté žlábky, které do sebe zapadají a mechanicky tak pomáhají v synchronizovaném odrazu obou nohou při skoku.

Možná záměna: Záměna je možná s naší druhou kornatkou hnědou (Issus coleoptratus), která má obvykle méně výraznou kresbu (skvrnění) na křídlech a jednobarevné čelo bez světlé pásky. Žije také spíše v teplejších oblastech a nižších polohách.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy (včetně Britských ostrovů) a Střední Asie.

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, zejména ve středních a vyšších polohách.

Biologie a ekologie: Tato kornatka obývá bučiny a smíšené lesy podhůří a hor. Žije na kmenech a silnějších větvích stromů, často na bucích, habrech, ale i jiných dřevinách, kde je díky svému zbarvení velmi dobře maskována. Při vyrušení nejprve popoleze a poté prudce odskakují. Sají na listnatých dřevinách. Aktivní jsou ve dne. Dospělci se vyskytují od června do října. Přezimují mladé nymfy ve štěrbinách a pod kůrou stromů.

Literatura:

Dlabola J. (1954): Křísi – Homoptera. Fauna ČSR, svazek 1. – Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 338 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!